Co je (ještě) křesťanství?
V poslední době vzniká v církvi veliký zmatek v tom, kdo je a kdo není křesťan a co je křesťanství. Zjistil jsem, že to prakticky není možné zjistit jen na základě toho, k jakému učení se daný člověk nebo skupina kloní. Jsou lidé, kteří mají detailně nastudovány teologické systémy, k jednomu se pak přikloní a všechny ostatní považují minimálně za ty, kdo jsou v úletu. Všechny věci pak vidí prismatem své teologické vyhraněnosti a všechny verše v Písmu vykládají tak, aby jim dávaly v rámci jejich teorie smysl.
Druhým extrémem jsou lidé, pro které vůbec žádné učení nemá význam. Církev si představují jako nějaký fanklub Ježíše Krista. Krista samotného vidí jako supr kámoše, kerej s nima pude na pivo, na diskotéku, na párty, kerej by neváhal nechat si udělat na hlavě dredy a snad – nechci přehánět – by si s nima sjel i nějakou tu měkčí drogu, kdyby na to přišlo. Nezlobte se na mne, to ale není Ježíš Bible.
Zjistil jsem, že křesťana není dost možné poznat jen podle jeho učení, i když i to do velké míry určující. Křesťan je ten, kdo má Ducha Kristova. Jenže přes inflaci různých „probuzení“ a inzerci různých „duchovních zkušeností“, kdo dnes má opravdovou zkušenost s Duchem svatým?
První skupina by nejraději nechala Ducha svatého na stránkách Bible a je pro ni lépe, když nic nadpřirozeného v jejich životech raději není. Sny, proroctví nebo uzdravení pro ně jednoduše skončily a kdokoliv by s něčím podobným přišel, se nutně jeví jako podezřelý. Ale ruku na srdce, nedivím se jim. Dnes je v křesťanských médiích – zdá se – snad na sto imitací jedna pravdivá zkušenost.
Druhá skupina lidí zato vidí Ducha svatého všude. Když zakvílí elektrická kytara a je to chytí za srdce, hned je to Duch svatý. Když někde je dobrá párty a skvělá nálada, opět je to Duch svatý.
Pokud patříte mezi čtenáře těchto stránek, dám Vám malý kvíz. V ukázkách uvidíte něco, co se tváří křesťansky, ale v čem Duch svatý podle mého soudu není ani náhodou. První mi připomíná bojová umění, kde mistr různými chvaty sráží nepřátele k zemi. Druhé je koncert hudby, která vznikla z jediného důvodu: vzpoury vůči Bohu a velebení Satana. V obou otázkách se hojně používá jméno Ježíš. Avšak to samo o sobě nic neznamená. Lidé, kteří zastávají jeden, či druhý způsob zbožnosti jsou velice podráždění, když tento styl někdo kritizuje. Pokud poukážete na fakt, že dané věci jsou spíše pohoršením, začnou tito lidé velmi prudce reagovat. Cítí se totiž ohroženi.
Pokud se Vám při shlédnutí ukázek, které považuji za svod, rozbuší srdce a stoupne krevní tlak vzteky jen proto, že to někdo vidí odlišně, zamyslete se, zda jde skutečně o reakci člověka naplněného Duchem svatým. Pokud se Vám přesto bude zdát, že jedna (nebo spíše polovina) z těchto ukázek může být ukázkou křesťanského uctívání, pak věřte, že máme na to, co je křesťanství, zcela odlišný pohled.
Ukázka 1 Ukázka 2 Ukázka 3 Ukázka 4 Ukázka 5 Ukázka 6 Ukázka 7 Ukázka 8 Ukázka 9 Ukázka 10