Večeře Páně vs. euchariste: může zde nastat jednota?
4. Závěr
Z diskuse vyplývá, že současná stanoviska protestantů a katolíků v otázce Večeře Páně resp. eucharistie jsou rozdílná. Zároveň se ukazuje, že hlavním problémem je zde katolická dogmatika resp. kanonické právo, které nedovoluje katolíkům v současné době interkomunii a z podstaty své neomylnosti ani nemůže změnit svůj postoj. Jedinou možností, jak danou interkomunii uskutečnit, je změna pojetí církevního úřadu v protestantských církvích, vytvoření biskupského modelu, který umožní uznání apoštolské posloupnosti. Církve vyšlé z reformace se vhodně volenými slovy v podstatě vzdají konciliarismu a principu „primus inter pares“ u svých autorit a všechny církve přijmou doktrínu o přebývání Krista v eucharistii včetně jejího obětního principu.
Osobně jsem přesvědčen, že cesta společné jednoty, kterou ukazuje současné ekumenické hnutí, spočívá v tom, dát slovům nový obsah tak, aby „de jure“ naplnily neomylně vytčená dogmata Tridentského koncilu, která jsou církvi předložena k věření. Zároveň tato slova musí být přijatelná pro protestanty. De facto pak – vlivem praxe – dojde k návratu před reformaci, byť s dílčími specifiky, která ovšem nijak nezmění celkovou podstatu toho návratu. Otázkou však zůstává, zda se reformační církve budou ochotny vzdát toho, co z počátku tvořilo podstatu samotné reformace a vytvořilo jejich identitu na principu bodů: Sola Gratia, Sola Fide, Solus Christus, Sola Scriptura a Soli Deo Gloria.
Použitá literatura
BERKHOF, L. Dějiny dogmatu. Praha : Návrat domů, 2003, 231 s. ISBN 80–7255–077–2
BÍBA, V. Charta Oecumenica: Kritická reflexe se zřetelem ke katolickému dogmatu, HCJB. World Radio. URL: http://www.hcjb.cz/…m_charty.pdf.
BROŽ, P. Mohu jít na bohoslužby jiných církví? Katolický týdeník 34/2006, http://www.katyd.cz/index.php?…
Charta Oecumenica: směrnice pro růst spolupráce mezi církvemi v Evropě. Praha : Sekretariát české biskupské konference. 2001. 12 s.
Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva. Úřední znění textu a překlad do češtiny : latinsko-české vydání s věcným rejstříkem/auctoritate Ionnis Pauli PP. II; z lat. přel. Miroslav Zedníček, Zvon 1994, 812 s. ISBN 80–7113–082–6
DRÁPAL, D. Můj vztah ke katolické církvi, Sborový dopis, Praha 1995
Ecclesia de eucharistia, Encyklika Jana Pavla II. biskupům, kněžím a jáhnům, zasvěceným osobám a všem věřícím laikům o eucharistii a jejím vztahu k církvi ze 17.04.2003, (text ČBK)
FACKRE, G. „What the Luterans and the Reformed can learn from one another“. Christian Century. FindArticles.com. 10 Apr, 2009. URL: http://findarticles.com/…ai_19550313/
FILIPI, P. Křesťanstvo. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1990, 196 s. ISBN 80–85959–10–0
FURST, W.F. Typisch katholisch – typisch evangelisch, Ein Leitfaden für die Ökumene im Alltag, 2. Aufl. 2003, 301 s. ISBN 3870620889
Joint Declaration on the Doctrine of Justification Guide to Celebration, Luteran World Federation, Catholic Church, 1999, Wm. B. Eerdmans Publishing, 2000. 47 s. ISBN 0802847749
Katechismus Katolické církve. Praha : Zvon, 2001. 793 s. ISBN 80–7192–180–7
Katolík nebo evangelík?, Českobratrská církev evangelická sbor Brno I., 31. 05. 2005, URL: http://brno1.evangnet.cz/view.php?…
KEJŘ, J. Husův proces, Praha : Vyšehrad, 235 s. ISBN 80–7021–387–6
KOLÁŘ, O. Eucharistie u reformátorů, COENA, Evangelická liturgická iniciativa, 4. května 2003, URL: http://ai.edunix.cz/…04214742281/
NEUNER, P. Ekumenická teologie. Hledání jednoty křesťanských církví. Praha : Vyšehrad, 2001, 311 s. ISBN 80–7021–408–2
PANNEMBERG, W. Systematische Theologie, Vandenhoeck & Ruprecht, 1988, 515 s. ISBN 3525521855
Philipp Melanchthon. Ein Wegbereiter für die Ökumene, (Bensheimer Hefte 82) 1. Auflage Göttingen 1997, 2. überarbeitete Auflage Göttingen 1997
PIĘTAK, S. Proč jsem nepodepsal Chartu Oecumenicu? Slezská církev evangelická a. v. URL: http://sceav.cz/…cumenica.doc
RAHNER, K. Lumen gentium: věroučná konstituce o církvi, Scriptum, 1992, ISBN 808552807X