Podobnost čistě náhodná?
Symboly království
Z tohoto popisu můžeme usoudit, že jak kapitola druhá, tak kapitola sedmá knihy Daniel, popisují čtyři světové říše, čtyři kovy a čtyři šelmy, kterým Daniel sám dává jisté pořadí. Kovy popisuje jako království „další…, třetí…, čtvrté“ (Da 2,37 – 40) a šelmy jako jako království „první…, druhé… , další…, čtvrté“ (Da 7, 4–7). Počet i pořadí tedy odpovídají našemu popisu.
Je zvláštní, že jak kovy, tak šelmy vidí Daniel současně. Kovy tvoří sochu, a přestože království nahrazují ve své světovládě jedno druhé, tvoří jakoby jeden organismus. Taktéž přicházející království Mesiáše nedrtí jen poslední říši, neboť co kámen rozdrtí je: „železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě v letní době… a učiní konec všem těm královstvím“(Da 2,44). Taktéž šelmy vidí Daniel současně vystupovat z moře, jsou čtyři – stejně jako kovy – a mají taktéž své pořadí. Také přicházejí až k nadcházejícímu království Mesiáše: „Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi. Ale království se ujmou svatí Nejvyššího a budou mít království v držení až na věky, totiž až na věky věků." (Da 7,17 – 18).
Je zde ještě jedna pozoruhodná shoda, a to, že nejprve je zničen čtvrtý kov, neboť se „utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je…“ (Da 2,34), a stejně tak je nejprve zničeno čtvrté zvíře: „Tu jsem viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm.“(Da 7,11) Zbylé tři kovy, resp. tři šelmy, jsou zničeny následně. Kovy i šelmy mají několik společných věcí:
1.Vyskytují se vedle sebe a tvoří určitý celek,
2. kovy i šelmy představují jak říše, tak samotné krále,
3. Daniel jim udílí pořadí, která nám dovolí ztotožnit Babylon se
lvem a Řecko s levhartem. Zde je totiž nápadná podobnost: Nabukadnesar
se stává ze „zvířete“ člověkem a Řecko –bronz – mělo čtyři
hlavy – krále,
4. jak kovy, tak šelmy docházejí až k soudu a jsou zničeny
zároveň,
5. jako první je zničen čtvrtý kov – železo – a čtvrtá
šelma.
Následující tabulka nám tedy rozšiřuje výklad druhé kapitoly o kapitolu sedmou a osmou.
Zlato-Lev-Babylón
Stříbro-Medvěd-Dvourohý beran-Médo – Persie
Bronz-Levhart-Čtyřrohý-kozel-Řecko
Železo-Bezejmenná šelma-Řím
Podíváme-li se zběžně na tuto tabulku, pak můžeme vidět, že druhá kapitola popisuje zvířata, která se nedají použít k práci. Lev, medvěd i levhart jsou šelmy, které nejsou domestifikovatelné, na rozdíl od kapitoly osmé, kde jsou zobrazena zvířata domácí, která se navíc používají jako zvířata obětní. Jsem přesvědčen, že druhá a sedmá kapitola nám poukazují na světský pohled: lesk a nespoutanost oněch králů a království. Tyto pasáže jsou též psány aramejsky.Naproti tomu osmá kapitola nám poukazuje, že i tito nespoutání světští vládci, šelmy, jsou pevně v Božích otěžích, a ačkoliv jsou zaslepeni ve své pýše, jsou v rukou Pána nebes jako potoky vod, které si Bůh naklání kam chce. Dodejme, že osmá kapitola je psána hebrejsky a z tohoto úhlu pohledu můžeme vidět, že Pán používá krále jako služebná zvířata k požehnání (Kýros) i k trestání (Antioch Epifanes) svého lidu. Proto jsou tyto říše: Médo – Persie – beran, i Řecko – kozel, z Božího pohledu (hebrejština) spoutány Boží mocí k službě, zatímco ze světského pohledu, lesk kovu a nespoutanost šelmy, jsou pohledem lidským (aramejština).
Naskýtá se zde však otázka, proč takto není spodobněn Babylon a Řím? Když psal Daniel osmou kapitolu, byla mu zjevena budoucnost. Navíc to bylo již za krále Belšasara a lev se srdcem člověka tak byl již minulostí. Ovšem stejný princip můžeme vidět i zde. Nespoutaný lev, král zvířat ze sedmé kapitoly, a král králů, zlato z druhé kapitoly, je v Božích rukou připodobněn k dobytku, zvířeti služebnému – „pojídal rostliny jako dobytek“ (Da 4,30). Byl také králem, který se pokořil a poznal, že to není jeho lesk a nespoutanost, která mu dává království, nýbrž Boží ruka, jak mu předpověděl Daniel: „dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce“(Da 4,22). Proto je také jako jediný popsán již ne jako šelma, ale jako lev s lidským srdcem, chodícím jako člověk.