Máš strach stát za pravdou?
Následující příběh nás přivádí do doby zbožného krále Chizkiáše, který byl proslulý svojí bázní k Bohu a svojí náboženskou reformou. Bylo to v době velice obtížné. Asyrský král v té době dobyl Samaří a vystěhoval Izrael do Asýrie. Tato věc byla velkým varováním i pro Izraele. A náhle Sancheríb, mocný asyrský král, stojí i před judskými městy. Chizkijáš se třese strachy, posílá posly ke králi a žádá smír. Nakonec je ochoten i osekat ze dveří chrámu zlato a posílá je králi v bláhové naději, že krále usmíří. Není mu to nic platné. Král chce dobýt judské království a rozšířit svůj vliv. Nyní si dobře povšimněme, jak lstivě král jedná. Byl zřejmě velmi inteligentní a možná i dobře věděl, co vše Chizkiáš ve jménu Hospodinově dokázal a jak nábožensky i hospodářsky pozvedl Judu – jako snad nikdo před ním. Přichází proto s velkou úskočností. Posílá svého číšníka, aby lidu tlumočil, že jej vyslal Hospodin. Ten proto před vším lidem svědčí:
„Řeknete snad: »Spoléháme na Hospodina, svého Boha«, ale je známo, že Chizkijáš odstranil jeho posvátná návrší a jeho oltáře a že Judovi a Jeruzalému poručil: »Pouze před tímto oltářem v Jeruzalémě se budete klanět.«…“ (2Kr 18,22)
To je geniální strategie. Asyrský král dobře věděl, že Chizkiáš zatočil s modlami a posvátnými návršími. Snaží se proto vnutit lidu myšlenku, že tímto bezbožným způsobem, který je nyní vymýcen, vlastně sloužili Bohu. To muselo mít zničující účinek na lid. Izraelci prý bojovali proti Bohu! Vidím zde určitou paralelu k dnešku. Kolik je dnes falešných učení a falešných proroků. A kolik zbožných lidí má dnes strach pozvednout proti falešné bohoslužbě svůj hlas. Jakoby zde stále zněl Sancheríbův hlas: „Tím, že se zříkáte těchto bludů, bojujete proti Bohu.“ Tato geniální, ale přesto zlá strategie, pokračuje. Číšník opět volá:
„Cožpak jsem vytáhl bez Hospodina proti tomuto místu, abych je zničil? Hospodin mi nařídil: Vytáhni proti této zemi a znič ji!"
A tak i dnes přicházejí číšníci a volají, že je Hospodin poslal se slovem Božím do našich církví. Kolik veleapoštolů, Sancheríbových vyslanců, dnes přichází, aby dobyli naše sbory svým učením. Kazatelé a starší se bojí pozvednout svůj hlas. Věří těmto lživým slovům. Maximálně řeknou: ano, je zde něco divného, ale nesuďme, přece nebudeme bojovat proti Bohu. A tak nechávají ve svých sborech posvátná návrší lidských nauk, sterilního evangelia, světských technik v domnění, že tato posvátná návrší patří Hospodinu. Myslí si, že se bojí Boha, ale ve skutečnosti mají strach z Asyřana, člověka, který se vydává za Božího posla a drze tvrdí, že jej poslal Bůh a že posvátná návrší patří k bohoslužbě Hospodinu.
Je dobré si uvědomit, že i Chizkiáš dostal z Asyřana strach a byl ochoten vydat nejen stříbro, ale i zlato ze dvěří Božího chrámu. Věřím ale, že se jednalo o Boží zkoušku. Po každé obnově přichází Asyřan a zkouší naši víru. Ten nejrafinovanější způsob zní: Vyházeli jste ze svých kostelů modly? Vyhodili jste světské techniky? Vypořádali jste se s učením prosperity? Pak jste sáhli na Boží věci a nyní Hospodin sám proti vám bojuje. Stejně tak se dnes pozvolna ustupuje od učení reformace zpět ke katolicismu. Kolikrát se mi stalo, že se kazatelé báli konkrétně pojmenovat blud, aby nepropadli Božímu soudu. Ve skutečnosti se nebáli Boha, ale Asyřana, který se za Božího apoštola drze prohlásil.
V našem příběhu lze nalézt i mnoho poučných momentů, jak lid na číšníkova slova reagoval:
„Lid mlčel. Ani slůvkem mu neodpovídal. Králův příkaz totiž zněl: „Neodpovídejte mu.“
Jediná správná strategie je Asyřana ignorovat. Nepouštět se s ním do řeči. Protože Eva diskutovala s hadem a doplatila na to, nemá nejmenší význam dohadovat se s naším nepřítelem. On je otec lži a moc rád se vydává, jako v tomto případě, za Boží hlas. Jestliže ti satan říká, že je Bůh a že tě přišel zničit, protože jsi vyházel jeho posvátná návrší, ignoruj ho. Namísto toho se obrať k tomu, kdo je silnější. V té době bylo možné uslyšet Boží hlas z úst proroka, na kterého se Chizkiáš obrátil o radu:
„Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se těch slov, která jsi slyšel, jimiž mě hanobili sluhové asyrského krále. Hle, uvedu do něho ducha, uslyší zprávu a vrátí se do své země. V jeho zemi jej nechám padnout mečem.“
Je zde jedno vysvobozující poselství. Bůh nazývá asyrské mluvení o Bohu „hanobením“. Pokud někdo lidská učení připisuje na účet Bohu, On sám to vidí jako jeho hanobení. Na Sancheríba posílá ducha a sám jej uklidí z tvé cesty.
Nový Zákon pak odkrývá celkové pozadí tohoto principu: „Jsou to falešní apoštolové, nepoctiví dělníci, přestrojení za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!“ (2K 11,13–15)
Z historie je známo, že pokud se nějaká církev vyhranila vůči nějakému špatnému učení, které se tvářilo jako Boží, zreformovala se a obrátila se k Bohu, Bůh sám s daným učením jednal, danou církev posílil a ochránil. Jako příklad zde uvedu prohlášení letniční církve Assemblies of God, které netřeba komentovat:
„Opravdovou zkouškou jakéhokoliv hnutí je, zda obstojí, či neobstojí ve světle Božího Slova. Nemůžeme záviset pouze na svědectví o duchovním požehnání, o kterém mnozí prohlašují, že jej obdrželi v „novém řádu.” Když se v letech 1914 – 1917 záležitost "Jesus only“ rozšíříla po zemi, bylo zde neustálé svědectví, že toto zjevení od Boha doprovází velké duchovní požehnání. Hnutí však bylo rozsuzováno ne na základě svědectví o duchovním požehnání, ale na jeho věrohodnosti Písmu. Když bylo shledáno, že jeho závěry neodpovídají zdravému učení, jeho poselství bylo odmítnuto. Hrozné pohromy byly předpovězeny všem, kdo nedokázali jít „ve světle“ tohoto „zjevení,” ale žádná z předpovědí se nesplnila. Nyní slyšíme podobné předpovědi pro opomenutí souhlasu s učením "nového řádu,” kterých nesmírně litujeme.“