Ed Traut - prorok poslední doby?
Biblická analýza učení Edwarda Trauta z věroučných pozic klasického letničního hnutí
Josef Marván
Děkuji tímto Aleši Francovi za podrobné pročtení práce, za pomoc s řadou formulací a s konečnou úpravou textu.
Motto:
Ano, pořád cítím, že nastane veliký duchovní rozmach, ne průlom, ale rozmach. Vnímám ale, že průlom nastane v následujících třech letech. Božím plánem je zasáhnout celý svět skrze Českou republiku. Nevím, proč si Bůh zvolil vaši zemi, prostě si ji vybral. Mnoho věcí se ve vaší denominaci úžasně rozvine. Co se týká dvaceti let, církev v tomto národě, jako i národ sám, mohutně posílí.
Edward Traut, leden 2006
Bratři a sestry, je to průlomová situace pro náš národ. Je to situace, kdy vstupujeme do nového údobí, kdy mne Bůh už několikrát upozorňoval na to, že určité údobí končí. A to, o čem budu mluvit, co vím a co očekávám, budou údobí velice těžká – už to nebudou údobí prospěchu. Nastává zlom.
Rudolf Bubik, listopad 2005
Abstrakt
Podle učení Edwarda Trauta v současné době v církvi probíhá obnova apoštolské a prorocké služby, která se vyznačuje povoláváním úřadů apoštolů a proroků. Tyto úřady budou manifestovány nadpřirozeným působením skrze divy a zázraky a obnoví církev do té míry, že tato překoná prvotní apoštolskou církev a připraví ji na příchod Krista. Takto vyzbrojená církev zasáhne celý svět (v tomto případě skrze Českou republiku) a její vliv přestoupí i do politické oblasti, kdy bude směřovat jednotlivé národy. Zároveň se ovšem vyskytují i falešní proroci, kterých je podle Trauta zanedbatelné množství, a proto není třeba se jejich vlivu obávat.
Samotné proroctví je chápáno jako Boží řeč k člověku, či ke sboru. Dělí se na inspirující a zjevené. Inspirující proroctví je Boží odpovědí na službu prorockých chval a obsahuje obecné Boží povzbuzování věřících, zatímco zjevené proroctví obsahuje konkrétní informace. Jeho hlavním těžištěm je duchovní rozvoj, ale týká se i materiálních věcí (sborová budova, zaměstnání, automobil apod.).
Pro sbor je proroctví naprosto nezbytnou službou. Posouvá ho na vyšší duchovní úroveň, které není možné docílit žádným jiným způsobem. Proroctví by téměř vždy mělo být pozitivní a povzbuzující, nemá usvědčovat z hříchu a pouze velmi výjimečně může být použito k “jemnému přesměrování” člověka, či sboru. Při prorokování není třeba klást důraz na Boží bázeň, neboť ta není obsažena v Desateru a podle Trauta o ní neučil ani Ježíš. Důležitější je láska.
Naplnění proroctví je vždy podmíněné věrností, poslušností a snahou o jeho uskutečnění, a to i tehdy, pokud v něm není podmínka jeho uskutečnění obsažena. Ďábel totiž usiluje naplnění proroctví zabránit a proto by se jeho naplnění nemělo ani datovat. Pokud se tak přesto stane, je potřeba vyvinout veliké úsilí, aby se jej ďáblu nepodařilo ke stanovenému datu zdržet. Není rovněž problém, jestliže jsou současně prorokována dvě protichůdná proroctví, protože se mohou naplnit obě, jen každé v jiném čase. Proroctví může být pravé i tehdy, když se nenaplní. Mohlo se totiž stát, že pouze nebylo správně pochopeno, adresát nebyl naprosto věrný Pánu nebo nedostatečně pracoval na jeho naplnění.
Prorokovat může každý věřící, protože má již dar proroctví v sobě skrze Ducha svatého, jen tomu musí uvěřit, dar uvolnit a po prorokování toužit. Obvykle je proroctví přijímáno prostřednictvím velmi tichého nenápadného vnitřního hlasu a aby si jej člověk nepletl s hlasem svého srdce, musí usilovat vzdávat se své vlastní vůle. Rozvíjení daru proroctví se uskutečňuje mj. častým prorokováním a obecenstvím s ostatními proroky.
Prorok jako služebnost se od ostatních prorokujících věřících liší tím, že může prorokovat neustále, protože dosáhl trvalé inspirace. Do “úřadu proroka” je proto nejčastěji povolán tím, že k němu jakožto “prorokující věřící” dozraje. K takto vytrénovaným prorokům je proto legitimní chodit pro radu a povzbuzení. Proroci musí být vždy poddáni a vykazatelní svému pastorovi, jejich služba podléhá jeho rozsuzování a vedení. Měla by rovněž potvrzovat pastorovu službu a jeho směr vedení a zároveň musí podporovat autoritu apoštolů. Proroci jsou pod dohledem pastora budováni v prorockých školách nebo v nadsborových školách, které rovněž musí mít podporu pastora. Taktéž rozsuzování a výklad proroctví je jak u osobního proroctví tak u proroctví ve sboru výlučně věcí pastora a vedení sboru.
0. Úvod
Každý křesťan se během svého života setkává s mnoha různými učeními, způsoby jednání a duchovními projevy. Ať chce nebo ne, musí k nim zaujímat i svá stanoviska. To lze učinit více způsoby, z nichž ovšem ten nejlepší je rozsuzovat podle Písma. Služba Edwarda Trauta v Apoštolské církvi v České republice je natolik výrazná, že je těžké ji přehlédnout nebo se jí dokonce vyhnout. Jeho proroctví jsou obecně přijímaná, učení uznávána a jsou aplikována ve službě jednotlivců a zohledňována při určování směru a vize pro církev. Proto v době, před svým odchodem z Apoštolské církve, jsem se se službou tohoto muže často setkával. A to konkrétně nejen v kázáních a článcích představitelů církve, ale i při rozhovorech s různými lidmi, kteří byli jeho službou citelně ovlivněni.
Na základě těchto zkušeností jsem se i já rozhodl jeho službu prozkoumat a zaujmout k ní i osobní stanovisko. Učinil jsem tak nejen na základě dostupné literatury, ale i z osobní zkušenosti z jeho veřejného vystupování. Ostatně sám Edward Traut k rozsuzování svého učení a prorokování své posluchače vyzývá. Při studiu jsem vycházel především z materiálů, které jsou dostupné v češtině, což je kniha „Pravdivě o proroctví“, dále ze záznamů z konferencí a rozhovorů v časopise Život v Kristu a rovněž z audiozáznamů z konferencí z let 2006–2008.
Abych své závěry učinil co nejvíce objektivními, neporovnávám učení Edwarda Trauta pouze se svými znalostmi a výklady Písma, ale i s letničními pozicemi. Ty jsou popsány převážně na základě věroučných prohlášeních největší celosvětové letniční denominace Assemblies of God, ke které se hlásí i Apoštolská církev. Dále jsem použil práce od evropského letničního teologa Reinholda Ulonsky, který léta sloužil jako předseda Svazu letničních církví v Německu a také se podílel na vzdělávání služebníků Apoštolské církve ještě v době její ilegality.[1] Jeho knihy „Duchovní dary v učení a praxi“ a „Úřady v církvi“ u nás vydalo nakladatelství Křesťanský život a jsou doporučeny v oficiálním základním vyučování „První kroky“.[2] Pro dokreslení jsem použil i další knihy vydané nakladatelstvím Apoštolské církve (Křesťanský život), články z časopisu Život v Kristu a materiály z webových stránek Apoštolské církve.
_____________
1 Historie školy VOŠMT v Kolíně
2 „Úvodem chci čtenáři vřele doporučit knihu Reinholda
Ulonsky „Duchovní dary v učení a praxi”.“ In: NAVRÁTIL, A.
První kroky. Dary Ducha svatého