Potřebujete probuzení? Vyrobte si ho!

Získání vlivu
Potřebujete probuzení? Roste váš sbor příliš pomalu? Potřebujete mladé, strategické a klíčové lidi? Vždyť mladé lze snadno nadchnout, získat a oni svojí sílu a vitalitu mohou věnovat vám, vaší službě a mohou uskutečňovat vaše vize a násobit tak váš vliv! Je třeba je ale přesvědčit, že konají to, co sami chtějí a že vaše vize je i jejich vizí, aniž by o tom snad věděli. Mladý člověk totiž velmi snadno mění své názory, ideály, za které se pak do krve bije, a je snadno ovlivnitelný. Pokud použijete správnou techniku ostrého, ale spravedlivého drsňáka, schopného naslouchat a poté i nenásilně směřovat, uvidíte hotové zázraky.
Nejdřív si ale přiznejte, že obrátit mladého člověka není tak snadné. Existuje ovšem mnoho nezařazených křesťanů, potulujících se po různých křesťanských festivalech nebo po internetu, kteří jsou bezprizorní. Často sdílejí podivná učení o škodlivosti denominací, většinou proto, že jsou i nespravedlivě vyobcováni z církví nebo jsou „křesťany na volné noze“. Někdy jsou schováni v tradičních církvích, kde po nich nikdo nic nechce… Obecenství pak nahrazují touláním se po různých akcích a nekonečnými diskusemi na internetu pod nejroztodivnějšíma přezdívkama. Jindy mají za sebou smutné zkušenosti a proto se již nechtějí nikde vázat.
Lovit proto můžete jak na festivalech, tak na diskusních internetových fórech. Tam jsou oni, potenciální kandidáti, kteří budou získávat učedníky, koučovat, klonovat a multiplikovat… Jak se k nim ale přiblížit? V první lekci si probereme tzv. „mimikry“ a ve druhé pak lov na internetu.
Technika mimikry jednoduše spočívá v tom, že budete židům židem a pohanům pohanem. Pro začátek nemusíte do terénu vy sám, ale použijte již oddané mládežníky, kteří jsou vymultiplikovaní a vykoučovaní v učednických modelech ve vašem sboru a kteří vás v čemkoliv poslechnou, protože vy jste nebeským hlasem do jejich životů, jak jste je mnoho let učili. Těmto „volavkám“ je pak určeno několik dobrých rad.
Při příjezdu na festival, kde chcete získat mezi mladými vliv, je vhodné mít volné, neformální oblečení, čepici s kšiltem dozadu, tenisky a netradiční účes, případně náušnici. Žvýkejte žvýkačku, můžete-li, noste skateboard pod paží a choďte vláčnou, houpavou chůzí… Vyjadřujte se slovy „super, řacha, hustý, fičák“, o Ježíši mluvte v superlativech: jste do něj „zabouchlý na doraz“, „Ježíš je hustej“, „Bůh je super“! Říkejte, že vše je třeba dělat „na sto procent“… Snažte se přitom chovat neformálně, poklesněte v koleni a stále se pohupujte a foukejte si přitom do nedbale padajících vlasů do čela. Naučte se všechny křesťanské vypalovačky, abyste byli cool. Snažte se excelovat znalostmi rockovejch, metalovejch, hip-hopovejch a repovejch kapel – dyť wo tom to křesťanství je, lidi, ne? Snažte se ukázat, že co má svět, maj křesťani také, a v mnohem lepší kvalitě. Naše hudba je stejně agresivní, stejně hlasitá, dokážeme stejně vyvádět…
Než přikročíme k jednotlivým technikám náboru bezprizorních mládežníku, bude třeba se seznámit s trochou taktiky, strategie, plánování a docílení vytýčeného efektu.
Taktika a strategie
Čím dnes žije mládež, je především citové a emocionální prožívání na úrovni sociálních vazeb. Prakticky každý mladý člověk má dvě potřeby: být individualitou a zároveň někam patřit. Tento zdánlivý antagonismus se těžko naplňuje, ale je třeba o něm vědět. Jinými slovy mladý člověk touží být v úzké skupině, součástí celku, a zároveň potřebuje zůstat v rámci tohoto celku individualitou. Například sociální skupiny skinů, či punkerů jsou vyhraněnou sbírkou jedinců, kteří působí v širší společnosti jako individuality, ale ve své skupině mají silnou vlastní identitu a vlastní, svébytné hodnoty. V této své skupině pak doslova prahnou po silných prožitcích a citových vazbách, komunikaci a sdílení. Vynikajícím komunikačním kanálem je hudba, která pomáhá k vyjádření hodnot, přesvědčení a chování, a svým nábojem vede k silné interpersonální i intrapersonální vazbě.
Hudba navíc umožňuje mladému člověku naplnit obě jeho potřeby: být sám sebou a přesto patřit do vyhraněné sociální skupiny, sdílející stejné hodnoty. Například na „Čekteku“ tančí každý sám za sebe a přesto v kompaktním davu. Člověk při technu, metalu, rapu… když splyne s hudbou, je jak individualitou (je sám uprostřed davu), tak sám tento dav tvoří a je jeho pevnou součástí. Vnitřní náboj rytmické hudby pak naplňuje i citovou prázdnotu postindustriálního mládežníka.
Toto by si církev měla uvědomit a mladým přesně toto nabídnout. Řekněme to otevřeně: Akce jak Woodstock by neměla církev zavrhovat, ale sama ji pořádat. Jediní Beatles a Rolling Stones dokázali svého času přitáhnout stejně lidí, jako Billy Graham nebo William Branham. Zatímco éra evangelistů již v Evropě opadla, hudba stále přivádí davy mladých a církev by to měla využít. Snad přijde i doba, kdy ERC uspořádá křesťansky „Čektek“ na který přijedou i stovky nevěřících, kteří budou tančit bok po boku s našimi mládežníky. Nebojme se proto netradičních způsobů evangelizace!
Pro začátek tedy stačí převzít současnou kulturu a hlavně hudbu a nahradit texty, které mnohdy velebí nezřízený promiskuitní život, alkoholismus nebo rovnou satana, texty neutrálními. Je dobré se zpočátku vyhnout jménu Ježíš nebo biblickým veršům. S tím je možné přijít později, ale nyní by to mohlo odradit. Vše se může později vyvinout až do zcela křesťanské podoby rapovaného otčenáše, metalových žalmů nebo ztvárnění Benedictus ve formě break dance.
Teď je ale nutné vyhnout se slovům o hříchu, o pokání o zatracení a bibli ordinovat po kapkách, na což by mohla vzniknout předčasná alergie. Mladí se dnes nedokáží nahlas modlit, ale často večer hlasitě rapují před svými vrstevníky. Snažte se proto všechny tyto prvky inkorporovat a využít, ale chce to čas!
Pozvěte svět do církve
A nyní uvedu něco, s čím mnohou mít mnozí problém, ale co nakonec vždy vedlo a povede k úspěchům. Nebojte se proměnit večer vaši modlitebnu v rockový klub. Investujte do barevných světel, nebojte se pořídit náročnou aparaturu, kupte si generátor barevného dýmu. Začít je třeba od malých věcí a tak, než vychováte vlastní interprety, zkuste jen reprodukovanou hudbu s živým rapem. Nebojte se experimentovat a zkuste caraoke. Vynikajících úspěchů lze dosáhnout playbackem. Mladý pastor mládeže, zpívající na pozadí úchvatné melodie Stounů „Sympathy for the Devil“ (což není nic jiného, než netradiční křesťanské učení o apokastasi, které má naději i pro spásu satana) slova „bůh zachraňuje všechny“, je nádherným svědectvím inkulturace křesťanského poselství.
Je třeba však myslet i na technické věci: Oddělte ve vaší modlitebně místo pro kouření. Je nutné se ale vyhnout drogám a tvrdému alkoholu. Samozřejmě těžko zpočátku uhlídáte měkké drogy, ale přece jen by nebylo dobré to veřejně tolerovat. Zpočátku bude stačit výstražný nápis, který bude bránit vstupu s omamnými látkami. Naproti tomu bečka vedle kazatelny může zcivilnit církevní prostředí, které mladý člověk podvědomě chápe jako nepřátelské, a přiblížit jej mladému člověku. Proč chodit na pivo do hospody, když stejně kvalitní a levnější, spolu s kvalitní hudbou, je možné dostat v modlitebně? Cílem přece je, aby mladí neodcházeli do světa, ale naopak, aby svět docházel do vaší modlitebny!
Jednání s kritiky
Chtěl jsem nyní napsat něco více o další strategii a taktice, ale nyní vidím jako nutnost zmínit se o možné kritice, která se vůči netradičním způsobům evangelizace ozývá. Předně, kdo jsou ti, kteří pozvedají hlas? Většinou jde o nepříliš úspěšné biblofily, kteří si představují církev jako utištěnou nebo pronásledovanou menšinu. Jejich cesta je příliš úzká a bránu k ní lze jen obtížně nalézt. Takovéto sbory jsou pak pověstné svým zákonictvím a nikdo se k nim neodváží připojit. Jejich kazatele nenajdete v politických stranách, nechodí k nim politici na radu, nikdo je pořádně nezná a když se na jejich církev zeptáte v jejich městě, většina obyvatel ani neví, kde se schází. Obvykle se spokojují s almužnou, která nikterak nepřesahuje průměrný plat, a jejich děti si často nemohou dovolit to, co jejich spolužáci.
Jejich sbory obvykle nepřekračují 100–200 členů. Ačkoliv jich je jen jako zrnek soli, jejich kazatelé nedokáží prosadit žádnou svoji myšlenku, neboť se musí o všem radit, nekonečně diskutovat a každý zde má možnost mluvit do všeho. Pokud se jakkoliv mění móda, trendy, oni většinou zůstávají stále stejní, zkostnatělí, nepružní a nepřizpůsobiví. Často chodí upjatě oblečení, jezdí ve starých vozech, mají předem připravená kázání a chvály trvají sotva deset minut. Jsou to šedé myši, zavření a modlící se ve svých ghetech a pokud už s někým mluví, pak daný člověk obvykle odchází obviněn ve svém svědomí s představou, že křesťanství je jakási úzká cesta, na které se člověk všeho odříká nebo dokonce má i trpět.
A nyní by vás tito ubožáci chtěli kritizovat! Avšak vám jde přece o lidi, váš sbor má desetkrát více lidí a lidé mají život v hojnosti. Zatímco jejich církve skomírají a navíc olupují jejich členy o přirozené potřeby jejich ega, vaše církev lidem upevňuje sebevědomí a utvrzuje je v jejich vlastní hodnotě a důležitosti. Vaši členové radostně užívají života natolik, jak by jim svět nikdy nedokázal nabídnout. Vše je u vás na vyšší, odborné a profesionální úrovni, členy vašich sborů jsou podnikatelé, politici, umělci, kterým vaše služba pomáhá k všestrannému rozvoji. Jejich finanční podpora pak náležitě pomáhá k budování nejen zázemí vašeho sboru, ale i vaší profesní dráze. Nemusíte se doprošovat pak podpory. Boží království přece nezáleží ve slovech, ale v tom, co jste dokázali, a to již mluví samo za sebe…
Toto vše samozřejmě není ještě zcela realitou. Jde o váš sen, vaší vizi, kterou jste těhotní a kterou jen postupně, v bolestech rodíte, vizualizujete a provoláváte ve skutečnost. Dobře si ale uvědomujete, že je potřeba začínat od malých věcí a tou jsou mladí lidé. Poučení pro to můžete najít ve světě. Hitler začínal s Hitler-jugend a postupně měl armádu. Stalin měl Komsomol, ze kterého vyrostla Rudá armáda a nejdále to dotáhl Mao, jehož děti revoluce vybudovaly největší světovou říši. Podobně i malé teroristické buňky začínají s výchovou dětí od plenek a jaký mají dnes vliv. Každý se proti nim bojí říci jediného slova! Nenechte se tedy odradit a pracujte na svém snu, na své vizi velké, mocné, nádherné a vlivné církve, největší ve vašem městě a možná nakonec i v celé zemi.
Jen žádná demokracie!
Nedomnívejte se, že je možné cokoliv budovat bez přesných stavebních plánů. Stejně jako jakýkoliv dům, ani boží dům není možné postavit bez důkladného a do nejmenšího detailu navrženého a promyšleného plánu. Základem vašeho domu je vize, sloupy jsou metody, kameny jsou vaši spolupracovníci a úhelným kamenem jste vy sám. Tento dům pak shromáždí mládež vašeho města. Nedomnívejte se, že jste povolání jen k vaší sborové mládeži. Vaším polem jsou mládeže i jiných sborů z vašeho města, později regionu a snad i celé země. Pamatujte, že bůh nevidí žádné hranice, mezníky nebo bariéry. Jednoduše zakládejte mládež bez hranic, vybudovanou za účelem mít vliv na chod vašeho města. Je proto třeba myslet hned od počátku regionálně a ekumenicky! Získaní mládežnicí pak musí přijmout novou identitu, která promění jejich charakter a učiní z nich oddané služebníky.
Především si ale uvědomte, že království není žádná demokracie ani konstituční monarchie. Stejně jako Mojžíš nebo Jozue vedli vojsko, i vy jste velitelem vojska bojujícího proti duchům zla, ovládajícím tento věk tmy, kterým musíte vychvátit mladé, nadějné, strategické a klíčové lidi, kteří povedou probuzení mezi mladými vašeho města. Potřebujete proto vojsko, které bude poslušně reagovat na vaše příkazy. Jako vojevůdce potřebujete schopné a hlavně oddané a loajální generály, abyste jim mohl dávat instrukce, které sám od boha obdržíte. Pamatujte, že bůh bude jednat s vámi a vy budete dostávat vize a bůh očekává, že je předáte dál.
Nedomnívejte se, že vás budou všichni respektovat dobrovolně. Duch kritiky a vzpoury je hluboce zakořeněn v srdci mnoha božích, hlavně mladých služebníků. Svoji pozici si proto musíte zajistit institučně. Nechtějte ale vytvářet složité ústavy a řády s jasně vymezenými kompetencemi. Zbytečně byste ztráceli čas, svazovaly by vám ruce vy sám byste je pak musel naplňovat. Kdekdo by vám mohl vyslovit nedůvěru nebo vás případně odvolat nebo káznit. Dopadli byste pak jako naše vláda o jejíž důvěře je možno hlasovat a museli byste dělat kompromisy se svými spolupracovníky.
Vize jako zákon
Namísto vládnutí byste museli diskutovat a zbytečně ztrácet čas vysvětlováním. Toto musíte mít vyřešeno již od počátku a musíte položit takový základ, který by vám jednou provždy potvrdil váš primát. Mnoho dobrého můžete převzít od bratří katolíků. Jejich hierarchie a nedotknutelnost moci představených mnohokrát v minulosti církvi umožnila se nejen nerozdělit, ale i uplatnit vliv a vést středověkou společnost. Vykazatelnost musí být proto směrem od nezkušeného ke zkušenému, tedy od vašich spolupracovníků k vám. Není přece možné, aby se otec zodpovídal dětem. V církvi proto nikdy nestrpte „rovnostářství“ a nedávejte dětem zbraně ve formě pravidel, jichž se mohou dovolávat proti vám.
Jak toho docílit? Jednoduše! Musíte nahradit řády a taxativní normy vizí. Povyšte proto vaši vizi na zákon. A to tak, že nebudete nijak specifikovat jednotlivé body, ale celou věc formulujte tak, že každý úd vašeho těla se zavazuje k poslušnosti bohu respektováním vaší autority a aktivní podporou hodnot, které se rozhodl přijmout účastí ve vašem hnutí. Hodnoty samozřejmě formulujete vy. Patří k nim poslušnost, vydanost, vykazatelnost, loajalita, nasazení… Tuto vizi pak dejte podepsat všem, kdo se stanou vašimi spolupracovníky. Buďte však opatrní a nabízejte její podepsání za odměnu, ne jen jako povinnost, ale jako projev uznání, a to nejprve vašim nejbližším spolupracovníkům, kteří budou mezi mladými působit jako volavky.
Při každém konfliktu pak můžete na tento závazek poukázat, což ve vašich podřízených způsobí pocit viny. Znovu opakuji, vizi ve formě vynutitelné smlouvy nesmí být možné použít proti vám, ale výhradně a pouze k vykonání vámi zprostředkované kázně v hnutí. Proto žádné konkrétní body a postupy, ale jen obecné teze, kterým, v případě potřeby, můžete dát jednotlivou a libovolnou a účelovou náplň. Vize se musí vystříhat dělby moci, ale musí naopak moc kumulovat ve vašich rukou.
Pomocníci a týmy
Uvědomte si dále, že s volavkami nesmíte ztratit kontakt. Je třeba se s nimi pravidelně scházet, vštěpovat a upevňovat v nich vizi a pravidelně je školit. Vytvořte si proto užší tým klíčových a oddaných volavek, který budete školit. Musí mít i svůj snadno zapamatovatelný název. Než přikročíme k další lekci o vedení a než budeme následovat stručný, a pro někoho možná až nudný, diachronní výčet technik uplatňování vlivu, dopřejme si trochu oddychu a podívejme se na liturgickou stránku.
Náš servis musí být rozdělen do dvou částí, dvou krystalizačních jader, které budou stát na hodnotné a kvalitní hudební stránce. Tyto dvě části nazvěme chvalami a uctíváním. Hrát se při nich jednoduše musí „dobře a hlučně“.
Chvály a uctívání
První část musí být úderná, rytmická, zvučná a hlučná, doprovázená zvýšenou tělesnou a emoční aktivitou. Hrát je třeba zejména tvrdé, melodické, jednoduché a snadno zapamatovatelné písně, ne o více než třech krátkých slokách, s údernými refrény. Doporučuji starý dobrý rock and roll nebo hutný metal. Nepodceňujte hlučnost. Ta musí být nedílnou součástí projekce. Mládežníkovi musí rytmus rezonovat v kostech! Zvláště důležité jsou bicí a celá rytmická sekce. Písně mohou být od kapel jako Black Sabbath, Rolling Stones nebo novějších P.O.D.
Hned zpočátku je třeba nasadit zběsilé tempo pomocí některé z dobře známých a osvědčených pecek. Důležité je, aby do chval bylo zapojené celé tělo. Je třeba skákat, dupat, pískat… prostě fantazii se meze nekladou. Čím více pohybu, tím lépe. Mládežníci se prostě musí vyřádit. Pokud přitom máte ještě vhodné barevné osvětlení, trochu dýmu, možná trochu živočišných vůní ze zpocených těl – tělo již přece v křesťanství nechápeme negativně neboť je stvořeno jako dobré – pak atmosféra bude přímo vynikající. Pamatujte, že bůh po vás chce jenom to nejlepší a mládežníci musí ze sebe také to nejlepší vydat. To je proto třeba jim stále, znovu a znovu vštěpovat. Mají přece přinášet své tělo jako oběť. Neuškodí proto pronést mezi chvalami krátkou promluvu o Davidovu křepčení a o tom, jak jím Míkal pohrdla a zůstala neplodná. Každý si pak rozmyslí kritizovat vaše metody! Rokec je jednoduše řacha a basta!
Ale pojďme dále. Tato část pomůže nejen rozproudit atmosféru a uvolnit křečovitá náboženská sevření nebo církevní strnulost a neurózy, ale dovolí i upevnit vazby mezi chlapci a děvčaty a pomůže překonat počáteční ostych v navazování vztahů. Neuškodí ani mírná konzumace alkoholu, který je stvořen k rozveselení srdcí služebníků. Pokud máte generátor ozónu, bude dobré jej využít, neboť ozón dokáže aktivovat mozkové buňky.
Chvály by neměly trvat kratší dobu než 45 minut. Za tuto dobu se do těla uvolní tzv. endogenní opiáty, jako jsou enkefaliny a katecholaminy, které dokáží navodit stav euforie a opojení, které pak pomohou více vnímat a prožívat „boží přítomnost“. Není však dobré ani přetáhnout časový limit, neboť tyto tkáňové působky se degradují v krvi a mají omezený čas působnosti. Za necelou hodinku budete mít mládež řádně nažhavenou, nadopovanou a připravenou k fázi prožitků a kochání se.
A nyní je čas na druhou část, tzv. uctívání. Kapela či reprodukovaná hudba náhle zjemní, stáhne se zvuk a spustí intimní osvětlení. Jako pozadí se pustí staré dobré ploužáky s dlouhými a nekonečnými refrény. Důležité je, aby refrén byl dlouhý a stále, i půl hodiny, se opakoval. Opakování refrénu je velmi důležité a tvoří nedílnou součást pozadí prožívaného zážitku. Tato jemná, pozvolná část nahradí část agresivní a pomůže zužitkovat psychologický efekt chemického koktejlu, kolujícího v mládežnických žilách.
Protože potřebujete, aby mozková tkáň byla dobře zásobena krví, ve které je nyní velké množství endogenních opiátů, je třeba odkrvit horní končetiny, aby v nich krev zbytečně nebyla zadržována. Nejlépe je proto zaujmou tzv. „autotransfůzní polohu“. Jinými slovy je třeba mít dlouhodobě zvednuté ruce nad hlavou. Stejně tak je dobré zavřít oči, což pomůže vzbudit očekávání. Klidně vyzvěte, ať přítomní pozvednou své ruce, zavřou oči, uvolní se a vnitřně se soustředí k možnému poselství například ve formě vidění, které mohou v tomto stavu obdržet. Pak pusťte, či zahrajte další píseň. Zde si vám mohu dovolit nabídnout text na jeden starý dobrý ploužák od Katapultu „Blues opuštěný postele“. Můžete jej zpívat na text.
Tvé obětí nás doletí, v tvém náručí je príma, když bok po boku chválíme, změní to každé klíma…
Můžete samozřejmě použít i jiné písně, avšak nápěv musí být jednoduchý, sentimentální a dlouhý.