Reakce KMS na studii "Charismatická církev sjednocení?"
Některé ohlasy a reakce
Chronologický přehled vybraných reakci 1999–2010
„V jednom pokoutním pamfletu proti KMS jsem nedávno četl, že KMS chce zlikvidovat denominace a ovládnout církev.“
Dittrich T., Rozhovor s P. Šimmerem, Co je to charizmatický sbor, ZV 2/99, str. 3
„V poslední době jsme se stal předmětem útoků z nejrůznějších stran. V různých denominacích koluje spisek A. France "Charismatická církev sjednocení?“… Je mi kladeno za vinu, že mám nějaký tajný plán na ovládnutí církví v České republice. Prohlašuji, že jsme takový plán nikdy neměl a nemám… Nikdy jsme neagitoval v kterékoliv evangelikální denominaci proti jejímu vedení. Nikdy jsme neútočil proti stávajícím autoritám a nikdy jsme žádné páté kolony nevytvářel. Nikdy jsem netvrdil, že členství v denominaci je hřích. Nikdy jsem netvrdil, že vedoucí denominací nemohou mít Boží zjevení."
Prohlášení, Dan Drápal, Praha, 28. února, 1999
„V poslední době jsem se opakovaně z několika stran setkal se zpochybňováním motivů představitelů KMS, mimo jiné tedy i mých. Byly to ohlasy, o nichž jsme se dozvídali se zpožděním a oklikami, a na které šlo proto jen těžko reagovat. Naposledy jeden z těchto hlasů (s podpisem Zdeňka Vojtíška) dostal prostor v časopise CB Bratrská rodina. Nejde mi v první řadě o KMS, i když nepochybuji, že KMS je důležitá. Kdo mě trochu zná, dobře ví, že vůbec nejsem proti tomu, aby byla různost názorů, ale proti tomu, aby byli z falešných motivů obviňováni lidé, kteří patří Bohu. Vadí mi, že život ve světle a jednota prostě dostávají na frak.“
Dittrich T., Nezplesnivět se snaží Tomáš Dittrich, ZV 3/99, str. 3
„Zvažujeme, které z aktivit KMS se osvědčily, které je naopak potřeba ukončit a které zahájit. V současné době se nad těmito otázkami zamýšlíme i v souvislosti s tím, že KMS se v poslední době stala cílem velice hrubých útoků, kdy jsou překrucovány motivy a cíle její služby i zpochybňován morální profil některých jejich představitelů. Přestože útoky byly zahájeny jednotlivci, uvěřili pomluvám i někteří představitelé církve a přidal se k nim i nejméně jeden církevní časopis. Jsme si vědomi, že jsme se dopustili některých chyb, kdy jsme dostatečně nevysvětlili své postoje, vyjádřili se nepřesně, a budou asi i chyby, kterých si nejsme vědomi. O to více jsme však hluboce zarmouceni, že v některých kruzích v církvi se již stalo běžné používat způsoby známé z naprosto světského prostředí, např. ze sdělovacích prostředků, kdy autoři zcela záměrně vytrhnou věty z kontextu, přilepí k nim svůj svérázný výkad a bez toho, že by nejprve zjišťovali, zda to tak nositel myšlenky vskutku myslí, bez jeho vědomí a předběžného souhlasu své pohledy publikují.“
Průzkum podpory a zájmu, vedení KMS, ZV 4/99, str. 2
„Patřím mezi ty, kteří si osobně mohli přečíst Francovu studii spisku "Charismatická církev sjednocení?“, a proto mě nepříjemně překvapila v úvodním rozhovoru únorového ŽV součást otázky adresované Petru Šimmerovi: „…v jednom pokoutním pamfletu proti KMS jsem nedávno četl…“ Život víry už nějakou dobu pravidelně čtu a někdy postrádám ochotu skutečně naslouchat kritice. Celý ten spis totiž není jen nějakou kritikou založenou na dezinformacích a pomluvách. Vychází převážně z citací ŽV nebo ze spisů či slov autorů, kteří jsou členy UžV KMS, a citací autorů, za jejichž učením KMS podstatně stojí. To už přece je kritika na úrovni, byť se může ve svých závěrech mýlit."
Bort J., CB, Trhové Sviny, Co je charismatický sbor?, ZV 4/99, str. 23
„Jako ten, kdo je za uvedenou formulaci zodpovědný, jsem nad celou věcí přemýšlel a chci na tomto místě vyjádřit svoji lítost, že jsem ji použil. K tomu, abych byl oprávněn ji užít, bych musel zdůvodnit, proč spisek za pokoutní pamflet pokládám, což jsem neučinil.“
Dittrich T., Co je charismatický sbor?, ZV 4/99, str. 23
„Nepříjemnou skutečností pro nás všechny v KMS je intenzivní šíření spisku "Charismatická církev sjednocení?“, který zásadním způsobem zpochybňuje motivy činnosti KMS. Přestože jsme celou záležitostí velmi zarmoucen, posloužila mi k tomu, abych viděl některé chyby, kterých se KMS dopustila, a současně se opět ujistil v tom, že moje motivy nemají s motivy popisovanými ve spisku nic společného."
Ondráček L., Co nového v KMS, ZV 4/99, str. 30
„…minulý týden ve čtvrtek bylo setkání vedení CB a ÚV KMS, kam jsem byl jako sice bývalý, ale dlouholetý člen ÚV přizván. Bratři z CB byli na rozhovory připraveni pouze studováním spisku A. France "Charismatická církev sjednocení?“, ne ale už tím, že by citáty porovnávali s originály článků, z nichž byly vzaty. Tomáš Dittrich se na to naopak připravil velmi dobře a mohl ukázat, jak jsou některé citáty vytrženy z kontextu článků, které svým nasměrováním ukazují úplně jinam. Mluvilo se o tom, jak respektujeme nebo nerespektujeme autority ve sborech. Bratři z CB měli velký strach, že nerespektujeme denominační staršovstva a ve jménu nadsborové apoštolské služby vedeme vlastně lidi do vzpoury proti jejich autoritám. Vzniká tak bludný kruh: jejich představy o tom, co učíme a vyznáváme, jsou v některých bodech zcela mylné. Stačilo by poslechnout si kteroukoli kazetu z vyučování o autoritě – a takových vyučování jsem měl za posledních dvacet let celou řadu – a mohli by se uklidnit. Kdybychom měli více obecenství, mohli se na ty věci kdykoli zeptat – namísto vydávání takového spisku! KMS vždycky šlo o vytvoření platformy pro rozhovor a vztahy, které by omezily vznik různých fám a falešných představ o „těch druhých“. Nicméně KMS byla mnoha denominačními vedeními buď ignorována, nebo přímo torpedována, aniž bych pozoroval vážnější pokus vytvořit jinou platformu, která by daný záměr naplňovala – když už se jim KMS nelíbí. Vždyť nám nikdy nešlo o to, abychom to byli právě my, kdo něco takového organizuje! Rád se připojím k jinému, kdo si s něčím takovým dá práci. Vedení KMS se snažilo uspořádat setkání denominačních vedoucích, ale podařilo se to vlastně jen jednou – většinou jsou všichni moc zaneprázdněni, než aby si na to udělali čas. Jednání budou ještě pokračovat. Já už na nich být nechci z toho důvodu, že už nejsem v ÚV KMS, a nechci působit jako ta „šedá eminence“, která všechno řídí a u všeho musí být. Účastnil bych se ovšem rozhovorů mezi vedením KS a CB, pokud by k takovému jednání došlo. Mám ovšem dojem, že má role v hledání jednoty křesťanů svým způsobem končí. Usiloval jsem dvacet let o překonávání bariér, a po těch dvaceti letech jsem přesto mnohými vnímán jako nebezpečný škůdce. Mám za to, že tu asi působí potřeba mít nějakého viníka různých neúspěchů a zklamání…"
Drápal D., 5. pastýřský list, květen, 1999
„Byl jsi některými lidmi kritizován za svoji nadsborovou službu. Proč? Mám za to, že kritika se netýká toho, jak tu službu dělám, ale více méně motivu, proč ji dělám: že skrze ni chci ovládat jiné církve. To jednoduše není pravda. Proč se toto obvinění objevilo? Není mým úkolem zkoumat motivy mých kritiků – to je mezi nimi a Bohem. Mám ale za to, že ve vedení církví se v minulosti hodně používalo manipulace, citového vydírání, různých forem nátlaku. Objeví-li se někdo, kdo ničeho takového nepoužívá, a přitom "má úspěch“ v tom smyslu, že ho berou vážně i za hranicemi vlastní denominace, pak v prostředí, které je na nečisté prostředky ovládání zvyklé a které nemá příliš zkušeností se zdravým vykonáváním autority (především skrze osobní příklad), jeví se takový člověk jako něco velmi nebezpečného."
Na budoucnost se těším, říká pastor Dan Drápal, ZV 5/99, str. 3
„Největší kritika poslední doby říká, že tvoříme nové denominační hranice. KMS je prý zakuklenou novou denominací (aniž si toho členové ŠV všimli), která buduje supercírkev charismatiků v této zemi. Kdyby však KMS programově vedla ke tvoření nových hranic, barier, či denominace, byl bych první, kdo ji opustí.“
Klas J., Nechci mít nesvéprávné stádo, ZV 6/99, str. 3
„Čas byl věnován i informaci a rozhovoru o útocích proti KMS, především v souvislosti se spiskem Aleše Franze (sic!) ze sboru AC Brno (Charizmatická církev sjednocení?), který pro své kazatele nechala vytisknout CB. "Pokud lidé dostanou určitým způsobem zpracované informace, nelze se divit, že je tyto informace formují,“ řekl Lubomír Ondráček a upozornil, jak náročné je prostudovat množství materiálů, potřebné k tomu, aby šlo zhodnotit autorovu serióznost. „Patrně to nakonec odmítnou všichni, tak slabé je to argumentačně“, prohlásil Ondráček, „ale jde o to, kdo to řekne veřejně.“ Dotýkal se toho, že žádné stanovisko zveřejněno nebylo. „Způsob šíření spisku je takového charakteru, že těžko církvím zveřejnit stanovisko,“ řekl Zdeněk Eberle (ECM Plzeň). Petr Janoušek (AC Brno), jinak kolega A. France ze staršovstva, řekl, že měl Aleš Franc závěr, k němuž hledal potvrzení. „Spiklenecké teorie takto pracují,“ řekl oldřich Kadlec, „hledá se zdůvodnění určitého obvinění.“ To se v církvi stalo už stotisíckrát. Věc nutno nechat proběhnout ještě v EA a v CB a zabalit to, nechat to odepsat jako ztrátu. S takovými materiály nemá cenu zápasit. Pravda má sílu sama v sobě."
Dittrich T., Jednání ŠV KMS, ZV 7/99, str. 14–15
„U nás se u některých křesťanů projevily obavy z KMS. Cítili se ohrožení, měli pocit, že chce KMS získat mocenské pozice a potlačit denominace.“
Dittrich T., V Ninive se obrátil úplně každý, ZV 8–9/99, str. 18–20
„Velká oblast návrhů se týkala hlavní oblasti činnosti KMS, tedy budování vztahů mezi křesťany. Jak jste asi zaznamenali, právě tato snaha se stala loni cílem různých útoků a neporozumění.“
Ondráček L., Nad vašimi návrhy, ZV 10/99, str. 22
„Před dvanácti lety byl o mně napsán hanopis „Charismatická církev sjednocení“. Bylo to to, čemu se v anglosaském světě říká character assassination – spousta insinuací a polopravd, spousta vyvozování závěrů z mých výroků – závěrů, které jsem nikdy nedělal. Šířilo se to tehdy snad po všech denominacích; když byli ale vedoucí denominací dotazováni, proč, tak tvrdili, že oni to nešíří… Kromě Zdeňka Vojtíška, který to vydal, a autorů, se k tomu nikdo nechtěl znát, ale šířil to kdekdo…“
Drápal D., Varování před varováními, http://dan.drapal.org/index.php?… (2. 8. 2008)
„Dave Hunt byl prvním představitelem "sektobijců“, s nímž jsem se setkal. Jeho knihy, kritizující letniční a ještě více charismatiky, tehdy vzbudily značný rozruch. Jistým pokračovatelem Dava Hunta je Mark (sic!) Hannegraaf (sic!), který počátkem devadesátých let vydal rozsáhlou knihu Crisis in Christianity (sic!) (Krize křesťanství), která je kompendiem nejrůznějších hříchů a bludů, skutečně či domněle zastávaných charismatiky, případně přívrženci Hnutí víry. Různých sektobijců a lovců kacířů bylo a je bezpočet… Tito lidé protestují proti různým formulacím (které někdy opravdu mohou být nešťastné nebo nevhodné), ale zpravidla vůbec nerespektují, co chce autor vlastně říci. Většinou na vás z těchto spisků či webových stránek přímo dýchne jakýsi duch nenávisti. V době, kterou popisuji, jsem samozřejmě ještě nemohl tušit, že zhruba o deset let později se sám stanu hlavní postavou jednoho podobného dílka, vzniklého v naší vlasti a rozšiřovaného pod názvem „Charismatická církev sjednocení“.(sic!) Ale o tom až v případných dalších dílech tohoto spisku."
Drápal D., Léta růstu: Historie Křesťanského společenství Praha (II), Křesťanské společenství Praha, 2009, str. 83–84
„Těžká pro mně byla také byla doba, kdy někteří lidé vystupovali proti KMS. Tehdy vyšel pomlouvačný pamflet, který zpochybňoval náš záměr i hodnoty a podsouval nám záměry, které jsme nikdy neměli. I někteří lidé, se kterými jsem se osobně znal, tomu popřáli sluch a šířili to dál.“
Dittrich T., KMS vznikla z nadšení vzpomíná její tajemník Lubomír Ondráček, ZV 12/09, str. 13–17
Původní studie je zde