Co si slibovat od kritiky bludů
Představte si, že slyšíte o restauraci, kterou vám všichni vaši známí v superlativech vychvalují, ale tato restaurace je velmi vzdálena vašim možnostem. Máte však příležitost číst jídelní lístek a z referencí lidí, kterým důvěřujete, slyšíte samé superlativy. Pravda, číšník občas uklouzne a rozbije talíř a někdy je v sále trochu hlučno, ale to je ostatně všude a kvůli tomu sem přeci lidé nechodí. Máte-li dobré domácí zázemí a vládnete-li alespoň trochu kulinářským nadáním, do restaurace vás to příliš neláká. Avšak když se neustále mluví jen o skvělém jídle a slastných pocitech, nakonec i vy zatoužíte okusit z lahůdek a tak snad někdy později….
Náhle vaši pozornost zbystří, že lidé z této restaurace, místo nasyceni, chodí opilí a když vystřízlivějí, jsou nějací jiní. Jejich řeč již není tak zřetelná, jsou mnohem více unaveni než před tím, věci, které dříve chápali, jim nyní musíte dlouze vysvětlovat a jakoukoliv vaši výtku považují za osobní útok, ne-li nepřátelství. Změní slovník a stále častěji a častěji nejen tuto restauraci vyhledávají, ale doporučují ji i ostatním. Nakonec se domácí strava pro ně stává stále méně chutnou. Když se před těmito lidmi vysloví byť jen jméno kuchaře, budí to u nich posvátnou úctu a posléze zavrhnou svoji letitou stravu a začnou připravovat to, co jste četli na jídelním lístku. Místo zeleninových a pracných jídel se nyní podávají minutky.
Neustálé a posvátné opakování jmen nových kuchařů a jejich vychvalování nakonec otupí vaši pozornost a vy dostanete pocit, že jste poněkud staromódní. Nakonec spolu s ostatními uznáte, že pokud nebudete vařit nově a nezměníte svůj repertoár, nikdy nedosáhnete spokojenosti a všichni se budou divit, jak je jen myslitelné, že již dávno jsme na to nepřišli. Někteří se vás budou snažit přesvědčit, že minutky a hamburgery se ve vaší kuchyni připravovaly již někdy na počátku, když to bylo ještě vše dobré. Jak jen jste mohli tak upadnout!
Nedá vám to, jednoho dne pověsíte svůj konzervatismus na hřebík a do nové restaurace zamíříte. Upoutá vás nádherná výzdoba, perfektní a dokonalá i když na váš vkus hlučná hudba, avšak náhle ucítíte nějaký nesnesitelný zápach. Nikdo, krom pár lidí, to ale necítí a ti, kteří to cítí, to považují za selhání svého čichu. Na stůl se začnou na krásných talířích servírovat minutky a nalévat víno. Ač máte hlad, nemůžete se jídla ani dotknout, protože zjistíte, že je to právě to, co zde zapáchá. Ostatní se s chutí do jídla pustí, a po několika hltech vína se svalí v opilosti na podlahu, válejí se po stolech a vše si nesmírně pochvalují. Jiní z jídla dostanou křeče, další se s nepřítomným výrazem v očích smějí, ale všichni si to kupodivu pochvalují. Až procitnou, vyhledají to znovu.
Nyní máte dvě možnosti. Buď je chyba ve vás a raději se opijete stejně jako ostatní nebo zůstanete střízliví, ovšem budete riskovat, že se stanete terčem pozornosti jako střízliví mezi opilci. Po čase zjistíte, že se dějí i jiné věci. Někteří vaši vlivní známí opustí rodinu, odejdou ze zaměstnání a uvedou na sebe potupu.
Seberete veškerou odvahu, zajdete do restaurace a vyhledáte si dodací listy potravin, z nichž se vaří, budete chtít vidět zkušební certifikáty atd. Ostatní budou vaše chování sledovat s podezíravostí. Nejprve vás budou přátelsky nabádat, že vše je v nejlepším pořádku, vždyť oni mají tak úžasné prožitky a pocity. Pokud pro vás dokumenty budou cennější než jejich subjektivní pocity, začnou to velmi nelibě nést a začnou před vámi varovat.
Po letmém přečtení dokladů zjistíte, že suroviny jsou prošlé, zkažené a dokonce byly již touto restaurací vyřazeny jako závadné. Někdo je vybral z odpadu a znovu použil. Co teď? Když budete chtít tuto věc zveřejnit, vaši známí vás odsoudí. Budou již sice ochotni tu a tam přiznat, že jim občas bylo špatně atd., ale je přeci nehoráznost o tom takhle hlasitě mluvit! Stáhnete se tedy do ústraní, avšak pečlivě vše sepíšete a doložíte.
Nyní se mohou nastat tři reálné scénáře:
1. Ve chvíli, kdy začnete být kritičtí, začnou se na vás hrnout pomluvy ze všech stran a náhle si všichni začnou všímat všech vašich chyb, kterých samozřejmě máte mnoho, ale budou nyní velmi jasně viditelné. Lidé na vás začnou psát stížnosti a nakonec se vašimi námitkami nikdo nebude zabývat. Copak může mít pravdu někdo kdo má špinavé boty?
2. Pokud budete mít štěstí, že vaše okolí vás bude znát jinak, máte šanci, že si vaše připomínky někdo přečte. Avšak bude vám opakováno, že kritika je projevem nelásky a ačkoliv lidé – a nedělejte si iluze, že vás budou brát vážně – se budou tvářit, že se vašimi argumenty zabývají, ve skutečnosti se budou snažit dělat vše proto, aby vaše kritika byla znepřístupněna.
3. Tento bod je již značně nepravděpodobný, nicméně i k tomu může dojít: Patřiční lidé si vaši práci přečtou. Budou je ale spíše zajímat vaše chyby a nedostatky. Sice budou udiveni okolnostmi a fakty, které popisujete, ale zajisté jste pouze vyvodili nesprávné závěry a jedná se o váš soukromý a extrémní pohled. Chyby tam samozřejmě budou, ale jejich zveličení bude záminkou smést vše ze stolu. Nicméně viditelné extrémy lidi přinutí ustoupit ze špičky ledovce metr pod hladinu.
Existuje ještě čtvrtá, i když velmi nepravděpodobná a utopická možnost.
4. Lidé si vaše námitky přečtou a částečně je uznají. Uvidí sice veliké a hrubé chyby, ale zaleknou se. Prohlásí, že o všem věděli již dávno, jen nechtěli šířit paniku. Dostane se vám napomenutí za vyvolávání zmatků, protože zkoumáte něco již obecně známého. Pověření lidé potom pozvolna přestanou pořádat návštěvy hostince a skončí tento důraz. Ačkoliv jde o utopii, bylo by to velké vítězství.
S jiným scénářem jsem se, žel, zatím nesetkal.