Paul Cain, svědek k výstraze světa?
Doktrinální část
Zatímco Warnock psal systematická pojednání, Cain s Joynerem své doktríny prorokují. Cainovým slovům dodávají váhu jeho destruktivní zázraky a předpovězené živelné katastrofy, Joyner své doktríny vkládá do úst Krista, či se setkává se zesnulým apoštolem Pavlem, který mu je přímo diktuje. Na rozdíl od Frangipana a Deera, kteří své doktríny poctivě popisují, Joynerovi není co vytknout. Nelze jej doktrinálně kritizovat, neboť za jeho učením stojí duchové zemřelých svatých, s nimiž ve svých vytrženích komunikuje. On je zde pouhým zprostředkovatelem. Nicméně jeho prorocká kniha “Poslední bitva,” která na bázi těchto setkání třetího druhu vznikla, obsahuje všechny stěžejní pozdnědeštné doktríny.
I když se tedy jedná o dlouhé prorocké promluvy, což může někomu připadat věrohodné, zvláštní je, že se s obsahem jejich proroctví můžeme seznámit v již bezmála půlstoletých Warnockových heretických manuálech. Je zde však i jiná podobnost. Stejně jako své kletby nad odpůrci vynášel Warnock a pozdější protagonisté hnutí Víry, stejně své odpůrce častují i proroci z Kansasu. “Nemluvte proti znamením a zázrakům a prorocké službě v těchto posledních dnech nebo vás Boží horlivost protříbí!” 64 hrozí Cain a Joyner pod inspirací potvrzuje: “Kdo však přece bude v těchto věcech pokračovat, bude ze svého úřadu smeten tak mocným a násilným způsobem, že celé tělo Kristovo bude zasaženo čistotou a svatou bázní Boží.”65
Dejme nyní stranou Cainovy a Joynerovy vyhrůžky a pokusme se prorocké promluvy sestavit do logicky uspořádaného celku, ze kterého by bylo zřejmé, zda jsou vítězná proroctví novým světlem, či starou herezí.
Antropologie
Nesmrtelnost
Ačkoliv Cain ani Joyner se systematickou teologií zřídkakdy zabývají, přece můžeme vidět, že správně poučený věřící je nesmrtelný, úspěšný a nikdy není nemocný. Cainova antropologie Božího Syna je tedy následující.
“Pokud jste skutečně ve vinném kmeni a jste ratolestmi, potom život proudící od Syna živého Boha vás uchrání před rakovinou, umíráním, smrtí… Nejenže nebudou mít nemoci, ale také nezemřou. Budou mít nehynoucí těla, o kterých se mluví v patnácté kapitole Korintským… Jestliže máte důvěrný vztah s Bohem, nemohou vás zabít.”66
Také Jones v Božím jménu zaslibuje věřícím, že “nemoci, hřích a chudoba nebude schopna obstát ve vaší přítomnosti.”67
Zjevení Synové Boží
Jestliže nám Cainova prohlášení připomínají doktrínu “Zjevených Synů Božích”, pak se nejedná o podobnost čistě náhodnou, jsou zde, avšak s tím rozdílem, že tentokrát již prý doopravdy. “Bude zde Zjevení Synů Božích. A nebudou to kecy, které jsme slyšeli v minulosti, mluvím o skutečných synech Boha…”68 Tito lidé tedy již nebudou o svém synovství vést plané debaty, ale svoji novou totožnost prokáží na místě.
“Míním, že je zde několik lidí, kteří se pokoušeli projít zdí podobné jako tato a pohmoždili si mozek, ale to není to, o čem mluvím. Mluvím o skutečných synech Boha: když kdokoliv prochází zdí jako je tato, nebude vám o tom vyprávět, myslím, že vám to ukáže. A Boží Synové vám nebudou vykládat, že jsou syny Boha, právě tak vám to ukáží! Amen!” 69
Jak si Cain tuto demonstraci nové Boží přirozenost představuje v praxi, vystihují nejlépe jeho následující slova.
“Církev znovu vzplane slávou Páně jako hořící keř. Ačkoliv byl keř pouze neživou rostlinou, nasycenou Boží slávou, církev je živým tělem, jehož sláva je nepopsatelná. Stejně jako hořící keř, budeme znamením, které lidé spatří. Svatá Boží radiace vyžene v těchto posledních dnech všechny druhy nemocí a to bude lékem číslo jedna na rakovinu, AIDS a všechny druhy přenosných nákaz.”70
Viditelnou slávu vítězících křesťanů, prorokuje, z přímé nebeské inspirace, i Rick Joyner: “Svatým se budou běžně zjevovat andělé a mnohým bude při službě v moci Ducha zářit obličej Boží slávou… tyto zázraky se budou jevit jako zcela přirozené.”71
Přemožitelé
Tato nová přirozenost však nebude pouze na ukázku. Znovu před námi stojí Přemožitel, voják Joelovy armády posledních dní, odhodlán ovládnout svět pro svého krále. Jak nás upozorňuje Cain. “Bůh po nás žádá, abychom si znovu v závěru uvědomili, že se zde chystá povstat velká skupina přemožitelů, připravena pro tuto mocnou službu, kterou nazývám cenou všech věků.” 72
Warnock nám ve svých pozdějších spisech ukazuje, že k této transformaci řadového křesťana v Přemožitele se uplatňuje lidská mysl, která se přemění v mysl Kristovu a vypůsobí potřebné transformace, které jsou synonymem pečeti Beránka.
“Není to pouze v mysli, jež je aktivována těšit se rozumovému konceptu pravdy a uvědomění si skutečnosti vykoupení z racionální hlediska. Je to spíše v proměněné, kompletně a drasticky obnovené mysli, jež je skutečně (v pravdě a realitě) "myslí Kristovou.”73 “Podívejme se nyní na charakter přemáhajících. Zapečetěných Boží pečetí na čelech… Znamení Beránka nás může absolutně ochránit od znamení šelmy. Znamením a pečetí Beránka Božího je mysl Kristova.”74
Srovnejme nyní Warnockova slova se slovy Francise Frangipana, který říká: “Transformace našich duší nás vyvede z ďábelského dosahu. To nás duchovně pozvedne a posadí do nebeských míst.” O změnách chemismu zase mluví Mike Bickle: “Nadpřirozená informace o Božím emočním makeupu má překvapivě mocný dopad na naše chemické vlastnosti. Znalosti o Bohu v nás ve skutečnosti uvolňují Boží moc.”76
Eklesiologie
Jednota pod pěti úřady
Církev poslední doby rozhodně nebude církví denominační. Jak nám ukazuje Joyner, denominace v tomto věku končí a nastupuje vláda pěti obnovených úřadů.
“Někteří vedoucí rozpustí své organizace, protože poznají, že v Božím plánu už nehrají žádnou roli. Jiní ponechají své organizace samovolnému rozpuštění. Nakonec se všechny různé služby a duchovní proudy, které měly svou vlastní identitu rozpustí ve prospěch jediné identity… V každé obci a městě bude jen jedna místní církev… Spojení různých společenství v jednu místní církev, spolupracující v harmonii ke společnému cíli, bude v očích světa zázrakem… nadcházející události budou příliš mohutné, než aby mohly být řízeny a spravovány nějakým člověkem. Odbourávání organizací a zrušení nejrůznějších prací bude pro věrného Božího služebníka pozitivní a radostnou zkušeností..”77
Budou to mocné úřady nedenominačních apoštolů a proroků, které církev reorganizují a denominační bariéry zmizí. Vyskytnou se však i různí rebelové, kteří se budou snažit poukázat na “nebiblické učení” a stanou se tak kameny klopýtnutí. Novodobé úřady je však hladce přemohou. “Povstane množství proroků, učitelů, pastýřů a apoštolů, vybavených duchem Pinchasovým, kteří se budou od kamenů klopýtnutí distancovat.”78 Běda těmto kamenům, kteří by se tomuto trendu chtěli vzepřít a gigantickému sjednocování vzdorovat, ti se vzpírají samotnému Bohu.
“Pokud se vedoucí těmto změnám vzepřou, bude Pán pokračovat se změnami v církvích. Jednotlivé skupiny začnou budovat vztahy k jiným údům těla Kristova, nedbajíce odporu a varování pastýřů. Někteří pastýři budou zbaveni svých úřadů. Jiní kvůli tomu tak zatvrdí své srdce, že se stanou Božími nepřáteli…"79
Tato světová apoštolská církev nebude jen novou strukturou, ale bude mít i nedozírné následky pro formování “chemismu duše” pro poslední dobu. Jak prorokuje Bob Jones:
“Jako nový svatý baldachýn je v církvi uvolněno apoštolské pomazání a autorita, jež se začne zjevovat s dospělostí.…. Nový baldachýn bude naplněním Izajáše 4,4–6 „Panovník smyje špínu dcer sijónských a odplaví krev ze středu Jeruzaléma duchem soudu, duchem žhoucím. A nad každým místem hory sijónské i nad každým jejím shromážděním stvoří Hospodin ve dne oblak, totiž kouř, a plameny ohnivé záře v noci: to bude baldachýn nad veškerou slávou, stánek, který dá stín před denním horkem, útočiště a úkryt před přívalem i deštěm. Apoštolské pomazání bude fungovat jako oblak ve dne a prorok bude sloužit jako plamen ohně v noci. Všichni tito budou poskytovat baldachýn slávy nad věřícími, kteří budou obmyti a pročištěni "duchem soudu“ a "duchem žhnoucím.”…Apoštolské vedení bude poskytovat oblakový sloup nad těly osvětlující skrytou manu pro tento den. Proroci budou jako plamen ohně v noci, ukazovat hrozivou moc a zázraky.…Mojžíš je nejlépe znám v roli proroka, Aaron v roli kněze a Samuel jako soudce. Tito tři reprezentují kněžsko-prorocko-soudcovské pomazání, které bude svěřeno tomuto objevujícímu se vedení.”80
Ne tedy Dvanáct apoštolů, jako základ současné církve, nýbrž současní apoštolé budou stavebními kameny stavby církve, jejímž úhelným kamenem je Kristus. Jones nám v tom nezůstává nic dlužen. “Nadcházejícími soudci budou apoštolé a poradci budou proroci. Základ církve tvoří apoštolé a proroci, kteří zjevují úhelný kámen, Pána Ježíše."81
Tato nedenominační apoštolská církev tak bude připravena pro duchovní inkarnaci Krista, a jak uvádí Joyner, bude okořeněna i starozákonními pravdami o svěcení dní, vždyť církev nahradila Izrael se vším všudy. “Pomni na den sobotní, abys jej světil! Toto téma se bude stále nejen více objevovat ve vyučování a kázání, ale stane se skutečností, když Pán vejde do svého chrámu, do církve… Musíme být sjednoceni s Pánem sabatu."82
Možná to má i co do činění s Joynerovým tvrzením, že se v této církvi budou i obrácení adventisté. Není to, jak by se na první pohled mohlo zdát, jeho přáním, nýbrž přímým Božím zjevením. Ježíš mu při vidění poslední žně zjevil, “velkou sklizeň mezi jehovisty, mormony, adventisty a dalšími sektami, ve kterých je doktrinální směs” a Ježíš neopomenul dodat, že budou získáni “ne skrze pravdu, ale skrze lásku.”83
Pacholík
Jak už jsme si mohli povšimnout u Cainova životopisu, odhalení jeho nostalgických vzpomínek na hnutí Pozdního deště, při památném kázání v Torontské Vinici, nebylo jen izolovaným jevem, vzdáleně připomínajícím zavátou slávu Hallových a Branhamových mítinků. Doktrína Pacholík stále pracovala v Cainovi k porodu a připravovala půdu dnešní “apoštolské obnově církve poslední doby.” Cain Vinici nevyučil nárazově, nýbrž systematicky. Doktrínu “Pacholík” načrtnul svým budoucím spolupracovníkům již v roce, kdy se po 25 letech opět objevil, aby se stal záhy nejvlivnějším prorokem charismatického hnutí “posledních dní”. Doktrína “Pacholík” je tak logickým důsledkem “inkarnace Krista” do předem rekonstruované “apoštolské církve” posledních dní.
“Kdykoliv Bůh plánoval něco učinit, ďábel mohl zavětřit a pokusil se tomu předejít… Když se dozvěděl, že přicházel Mojžíš, co učinil, aby jej zastavil… Zabil všechny děti. Co on učinil když zjistil, že se má v určité době narodit Ježíš ? Vydal skrze zvráceného panovníka výnos zabít všechny děti. Vidíte to? A co on dělá nyní?… Potraty na každém kroku. Proto musíte vědět, že přijde větší než Mojžíš… ďábel se pokusí odrovnat Nový Druh. Pokusí se odrovnat nevěstu Kristovu a pokusí se odrovnat celou věc, ale Pán dobře zasadil toto semeno a Novou nevěstu a Nový druh… On má otevřít lůno a dát zrození této Nové věci… Když se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi, spatřili jsme slávu jednorozeného pocházející od Otce a když se začínáte stávat tím slovem, které chci abyste znali. Svět spatří slávu otce a to je to, co očekáváme… Chci abyste věděli, že se soustřeďujeme na jeden z těchto dnů, ale bude to z jedné vody načisto od trůnního sálu v nebesích.”84
Na podobné prorocké konferenci, pořádané o šest let později v Alabamě, tedy na mnohem širším fóru, Cain předpokládal opozici, avšak zůstal neotřesen.
“Vím, že někteří z vás s tím nebudou souhlasit. Nepřestaňte nesouhlasit. Zjevení 12,5. Když nesouhlasíte, zařaďte to mezi ”různorodé” a zanechte to. A netrapte se s tím, až se dostaneme do nebe zanecháme toho a vy zjistíte, že mám pravdu.”85
Cain však nezůstal se svojí doktrínou osamocen. Od Francise Frangipana sice v následující ukázce slovo “Pacholík” neuslyšíme, ale začtěme se podrobněji do jeho článku, uveřejněném v roce 1994 v New Wine Press.
“Když Kristův Duch vstupuje do hmotného světa, musí přijít skrze fyzické tělo… Když Kristus poprvé vstoupil do našeho světa jako dítě, byla to Marie, koho Bůh k narození Krista zvolil. Život Marie představují kvality, které církev musí mít, aby chodila v plnosti Krista… [Bůh nás připravuje] jako Marii, k narození služby jejího Syna. Právě nyní, v lůně panenské Církve, svatý záměr Kristův roste, očekávajíce dospělost, být připraven dát zrod v moci v Bohem daném čase… panenská Církev „pracuje v porodních bolestech“ (Zj 12,1–2)… právě teď se peklo třese a nebe v úctě přihlíží, proto vám říkám, ještě jednou, panna je s dítětem. Před samotným návratem Krista, se poslední panenská Církev stane těhotnou Božími slibem. Z její dřiny vyjde Tělo Kristovo, pozvednuté k plnému obrazu své Hlavy, Ježíše Krista. V jednotném projevu svatosti, moci a slávě, povstane Nevěsta Kristova."86
Jinde je však Frangipane otevřenější, a aby objasnil démonskou aktivitu” dnešních dnů, která se proti obnově staví, vidí :ženu oděnou sluncem” již jako současnou církev vystavenou démonické palbě: “A had na ni vychrlil ze chřtánu proud vody jako řeku, aby ji (církev) smetl (Zj 12,15)” 87
Joelova armáda
Joelova armáda, která z Pacholíka povstane, a která bude tvořena jednotlivými Přemožiteli, je již nevyhnutelným důsledkem celé pozdnědeštné tologie. Paul Cain si velice dobře uvědomuje, že staří letniční křesťané, a nejen oni, by podle symptomu “Joel army” mohli zcela jasně diagnostikovat nemoc, která se jmenuje “Letter Rain.” Její virus je značně variabilní a protilátky proti němu nejsou doživotní. Bezděky to přiznává i Cain, který díky svému mládí v době první infekce musel počkat, až imunizovaná generace letničních “vymře,” aby mohl po létech znovu navázat na započaté dílo a dále stavět na již položených poválečných základech.
“Jak víte, toto zjevení je 35 let staré a nyní jej káži znovu. Děkuji Bohu, že jsem našel někoho, komu bych jej mohl kázat. Řeknu vám o vizi, kterou jsem měl… Podívejte, čekal jsem ke sdílení tak dlouho… Po celá ta léta to při mne žhnulo, ale kdekoliv jsem se to snažil kázat, vysmáli se mi.”88
Cain sice připouští, že nejen vítězství, ale i mučednická smrt a věznění apoštolů vedly v historii ke svědectví, avšak doznává, že s Joelovou armádou tomu bude jinak.
“Bůh mi ukázal, že tato armáda je neporazitelná, nikdy nebudou vloženi do vězení, nikdy nepadnou do rukou nepřátel.”89 Jones Cainova slova potvrzuje. “Žádný prorok nebo apoštol, který kdy žil, neužíval stejné moci jako tito jednotlivci ve velké Boží armádě posledních dní. Nikdo ji nikdy neměl, dokonce ani Eliáš, Petr nebo Pavel nebo kdokoliv jiný se netěšil té moci, která se chystá spočinout na této velké armádě.”90
S popisem činnosti této armády znovuzrozených a Kristovou inkarnací naplněných křesťanů se můžeme seznámit ve slovech teologa hnutí Jacka Deera.
“Když tato armáda přichází, On říká, že je velká a mocná. Je tak mocná, že nikdy před tím nic podobného nebylo.. začíná pobíjet, začíná to v chrámě, mezi staršími a vůdci mého lidu. A kráčí zemí a rozbíhají se a začínají pobíjet a víte, že se to již začíná dít s nejvyššími jmény v Jeho domácnosti? Již začal pobíjet… a nyní to přichází do církve.” 91
Deere ukazuje, že tato armáda nepovede boj proti obyvatelům země, ti ji přeci budou následovat, její boj bude zaměřen proti “tělesným” křesťanům, kteří se zřejmě budou novým doktrínám, divům zázrakům a hlavně nedoktrinální jednotě protivit.
“Když tato armáda přijde.. . každý se buď bude muset podrobit proklamacím synů Božích a podrobit se Božímu synu nebo zatvrdit své srdce a odporovat, a když oni projdou, tam bude vskutku spálené pole. Tam bude opravdu spálené pole Božího soudu buď v poddanosti nebo rebelii, což bude nyní každému zřejmé. Nic jim neunikne. Když se tato armáda modlí, zem se otřásá. Když se armáda modlí, zem se otevírá a polyká její protivníky… lidé padají dolů. Pod mocí této přicházející armády se lidé začínají chvět, třást a třepat, lidé jako Saul, tělesní křesťané, lidé, kteří jsou nepřátelští…"92
Deere tuto armádu popisuje jako zástup evangelistů v novozákonních dobách, zcela v souladu s biblickým důrazem, avšak vidí zde podstatnou výjimku: “…je zde jeden rozdíl, oni nebudou tuto armádu schopni zabít. Nemohou se jí postavit a zastavit ji. Utečou od ni v úděsu… nic ji nemůže zastoupit cestu, pokud znáte své místo v této armádě, nic vás nemůže zadržet…"93
Zřejmě pod Cainovým vlivem této teologii na čas podlehl i John Wimber a v Anglii, v zemi svých častých návštěv, prohlásil, že “tak tato armáda má moc nad lidmi; dále má tato armáda má moc nad přírodu a knížactvy.”94
Démonologie
Jak již vysvítá z množství uvedených citátů, nejmocnější pekelné síly, kterým museli novodobí reformátoři čelit, se vždy nacházely v církvi. Projevovaly se tím, že křesťané, kteří místo aby sešikovali své řady a nové doktríny přijali jako jeden muž, svým odporem a zkoumáním, několikrát v historii druhému příchodu Krista zabránili a duch Pozdního deště si tak dosud nemohl v církvi učinit příbytek. Zvláště nebezpečné jsou denominace, neboť ty své doktríny – jaká hrůza! – dokonce definují, vše nové s nimi konfrontují a své závěry pak předkládají členům svých kongregací. Frangipane proto vidí jednotu jako téměř nejdůležitější aspekt duchovního boje a lásku vidí jako vášeň k jejímu dosažení: “Láska je vášeň pro to, abychom všichni byli jedno.”95
Mezi mocné protivníky apoštolské obnovy dnes patří “duch antikristův” a jeho ženský protipól, “duch Jezábel.” Systematickou démonologií se v rámci hnutí zabývá právě Francis Frangipane.
Duchovní boj
Ve Frangipaneho knize “Tři bitevní pole” se odvíjí nosná myšlenka, která by se dala nazvat: žádného křesťana nekritizuj, ale hledej způsob, jak se s ním sjednotit. Cílem jeho pojetí duchovní bitvy je, aby se křesťané s tímto rozdělením nesmířili a zbořili pevnosti, které je oddělují: “musíme souhlasit s tím, že Boží plán je svatá, nerozdělená, mocná církev, protože on sám nás volá k vytvoření svého království, a ne statutu quo!”96
Výsledkem takto pojatého duchovního boje je poté nedenominačně sjednocená církev. Frangipane je totiž přesvědčen, že ke konci časů bude církev svatá, bez vrásky a poskvrny, nevěsta připravená pro svého ženicha, skrze kterou Bůh kontrolovat svět. “Tato poznámka je zásadní: v naší válce o to, kdo kontroluje svět lidí, je jedinou zbraní, kterou Bůh dal církvi, jeho Duchem zmocněné slovo.”97
V této jednotě musí křesťané akceptovat všechny, bez rozdílu, neboť tato jednota bude začátkem přerodu.
“To také znamená, že ambice a rozdělení, které dnes mezi sbory vidíme, budou rozpoznány jako hřích a bude z nich učiněno pokání dříve, než se Ježíš vrátí… Církev, která bude skutečně vytržena, bude církev bez svárů a tělesných rozdělení… Ježíš se rozhodl, že přinese uzdravení a jednotu do Svého těla… Než se Ježíš vrátí, budeme opravdu ”jeden pastýř a jedno stádo.””98
Křesťané samozřejmě mají také rozlišovat, avšak při tomto rozlišování musí být “motor tělesné mysli vypnut”99, protože “opravdové rozlišení pochází se srdce, které se přestalo snažit…”100 Největším nepřítelem pravého rozsouzení jsou “naše myšlenky a reakce, které nám brání slyšeti Boha.”101 I když Frangipane mluví o proměněném a prozkoušeném srdci, které je rozlišení schopné, je zřejmé, že rozum, myšlenky a přemýšlení stojí s opravdovým rozlišováním apriori v rozporu.
Joyner vidí tvořící se jednotu na pozadí duchovního boje. Ve své knize “Poslední bitva”, popisuje křesťany, kteří se těmto snahám brání, jako pobloudilce, zajatce ďáblovy armády, na něž zvrací démoni a oni tyto zvratky považují za Boží pomazání.
“Nad zajatci byla obloha černá od supů se jménem Deprese. Ti občas přistávali na ramenou zajatců a zvraceli na ně. Zvratky nesly jméno odsouzení. Když zvratky vězně zasáhly, vězeň se narovnal a na chvíli pochodoval trochu vzpřímeněji, potom se však zhroutil ještě slabší než dříve… Jak jsem to sledoval, uvědomil jsem si, že si vězni myslí, že zvratky Odsouzení jsou Boží pravda. Potom jsem pochopil, že tito zajatci si vlastně myslí, že pochodují v Boží armádě.”102
Satanův trůn
Důraz na sjednocení církve a nedoktrinální společenství nutně vyvolává protireakce těch, pro které je zkoumání učení natolik podstatné, že si dovolí své námitky vznášet i veřejně. Tato skutečnost je pro hnutí natolik nebezpečná, že Frangipane hlas těchto křesťanů ztotožňuje s hlasem ďábla, který před Božím trůnem žaluje na své bratry. “Ve skutečnosti je to tak, že naše kritika druhých je hlasem satanovým, obviňujícím svaté před Bohem.”103
Tato teze se Frangipanemu potvrdila i tehdy, když sám do nebeského Jeruzaléma nahlédl, a skutečně se mohl přesvědčit, že ďábel tam není, a tudíž to nemůže být on, kdo s žalobami před Boží trůn předstupuje.
“Zkoumejte Židům dvanáctou kapitolu a v popisu nebeského Jeruzaléma opět neuvidíte žádného ďábla. Abych to ještě zdůraznil, připomenul bych vizi, kterou jsme prožili na jedné domácí skupince v Torontu v Kanadě. Když jsme byli v hlubokém uctívání před Pánem, každému z nás Duch svatý v různé míře otevřel pohled do nebeského Jeruzaléma. Viděli jsme místo, kde nebyla ani temnota, ani smrt.” 104
Je to tedy skutečně hlas křesťanů, který je hlasem satanovým.
Duch antikristův
Z rétoriky proroků je už dopředu zřejmé, že nejdůležitější věcí ducha antikristova dnes, je zabránit novodobým učitelům Pozdního deště uskutečnit jejich pojetí obnovy. A v skutku, nebyl by to Frangipane, aby nenapsal. “… je to démon, jehož přirozenost je primárně náboženská. Tento duch stojí pevně v opozici proti obnově církve Ježíše Krista.”105 Nedá se samozřejmě rozeznat na základě učení, naopak, projeví se tam, kde křesťané na čistotu učení dbají, místo toho, aby doktríny velkoryse přehlíželi.
Tato antikristova práce se projevuje např. tím, že křesťané, místo aby založili jeden městský sbor, dělí se na denominace a tam tohoto ducha oslavují. “Duch si tak propracoval cestu do Božího chrámu (společného, ale rozděleného městského sboru), že se v mnoha sborech a mnoha jedincům ”vydává za Boha” (2 Tes 2,4)… jeho podvody jsou kázány z kazatelny a posluchačstvem přijímány.”106 Svržení tohoto ducha a vítězství nad ním je dosaženo skrze jednotu “městských” sborů. “Celoměstská církev, jak ji Bůh vidí, bude bez žárlivosti “kradení ovcí” a bez osobních ambicí. Bude to skutečně jedno tělo.”107 Takto nedoktrinálně sjednocená církev poté samozřejmě přijme vizi obnovy, proti které duch antikristův do této chvíle stál a kterou nelze kritizovat.
Duch Jezábel
Zatímco duch antikristův bojuje proti nedoktrinální jednotě, duch Jezábel napadá “prorockou církev.” “Největšími nepřáteli Jezábel jsou proroci… Jezábel nenávidí proroky, protože proroci mluví proti ní. Proroci jsou její největší nepřátelé. Když bojuje, je to proto, aby zvedla lidi proti slovům prorocké církve.”108 Jaké proroky to onen démon napadá nám může vyvstat z toho, uvědomíme-li se, že např. Jack Deere Kansaské proroky považuje za předzvěst příchodu Krista a dává je do souvislosti s příchodem proroků Mojžíše s Eliášem (viz níže).
Tito dva mohutní démoni, totiž duch antikristův a duch Jezábel, prakticky po padesát let znemožňovali hlubší průnik Warnockova učení do řad širšího křesťanstva. Nejdříve je proto bude nutné zneškodnit a pak už si duch obnovy najde cestu sám a církev získá moc nad celým světem. “Bude to církev, která má ”moc nad národy,” protože přemohla ducha Jezábel, který se snažil obrat Boží služebníky o autoritu.”109
Praktický příklad
Církev má tedy moc zneškodnit jak ducha Jezábel, tak ducha antikristova. Zde je krátká ukázka triumfální přímluvné modlitby za ochromení ducha zla, kdy křesťané “uvolňují” Ducha svatého, aby mohl dům Jezábel vyrabovat a rozdělit její zboží.
“Modleme se: ”Otče, oddáváme se tobě a tvému měřítku spravedlnosti. Prosíme tě o čistotu, pokoru a svatost srdce. Odpusť nám tolerování ducha Jezábel v mysli i činech. Otče, protože se ti poddáváme, máme tvoji autoritu postavit se ďáblu. Ve jménu Ježíše Krista svazujeme mocnost Jezábel. Strháváme pevnost jejího myšlení v našem okolí a v našem státě. Jdeme proti pevnostem, které si tento démon vybudoval v duchovním světě v této oblasti a uvolňujeme Ducha svatého, aby vyraboval dům Jezábel a rozdělit její zboží. Také promlouváme věrnost pro oči a srdce manželů a manželek. Uvolňujeme čistotu srdce a milost pro každého člena těla Kristova, jak u svobodných, tak u ženatých a vdaných. Přikrýváme tvůj lid Kristovou krví. Uvolňujeme radost pokorných a poddajného ducha a strháváme ambiciózní představy a pýchu. Ve jménu Ježíše Krista. Amen!”110
Eschatologie
Obnova a probuzení
Obnovená církev je jádrem celé teologie Kansaských proroků. Církev poslední doby, slavnější než kdy byla, církev, která získá přirozenost Syna, bez vrásky a poskvrny, již klepe na dveře. Jednotné vedení nových úřadů, jednotné městské sbory a divy a zázraky, jaké svět neviděl, čekají na své naplnění. “Přichází, přichází, zametá cestu, zametá cestu. Mocné probuzení zametá stezku. Všechny nemoci budou uzdraveny, mrtví budou vzkříšeni, národy se obrátí k Bohu toho dne a on očistí Izrael od jeho hříchů a hanebnosti toho dne, toho dne”111, volá Paul Cain.
Tato proměna bude nejen vnější, ale i vnitřní, dojde k úplnému předefinování křesťanské víry. Jak praví Cain:
“Bůh se chystá pozvednout nový standard, novou korouhev, budete-li ochotni, změní to radikálně výraz, porozumění křesťanství v naší generaci… Bůh nabízí této generaci něco, co nikdy nenabízel žádné jiné generaci… dejte si pozor, aby vás starý řád bratří neoloupil a neukradl vám vaši naději ve mně.”112
Rovněž Joyner praví, že nikoho ani nenapadne, aby tuto církev porovnával s raným křesťanstvím. “Žeň bude tak veliká, že nikoho ani nenapadne dívat se nazpět a srovnávat s raným křesťanstvím…”113
Mojžíš a Eliáš
Stejně jako v hnutí Pozdního deště, i zde si proroci přivlastňují Písma, která jsou přisuzována obnovenému Izraeli. Předpokládají, že ke konci časů povstane mohutné prorocké hnutí – nový Eliáš – za jehož součást se sami pokládají. Podívejme se proto, jak například vykládá identitu dvou svědků k výstraze světa z knihy Zjevení Jack Deere.
“Vidíte, proč jsme tak vzrušeni, že někdo jako Paul Cain nebo Bob Jones přicházejí na scénu? Nebo jiní, se kterými jsme se setkali… znáte tyto dva mocné svědky ze Zjevení 11:3? Víte čemu předcházejí? Jsou proroky. On říká, že budou prorokovat 1 260 dní. Chystá se ukončit poslední dny právě před návratem svého Syna prorockým hnutím, které zamete tvář celé zemi a zastíní co jsme doposud viděli…. Přicházejí, protože byli vymodleni a předpovězeni Božími lidmi.” 114
Podobným výkladem se zjevně nechal ovlivnit i John Wimber, na něhož Cainova moc, se kterou při svých prorockých sezeních vypaloval elektroniku videokamer a ničil elektroinstalaci, zřejmě v té době zanechala nesmazatelný dojem. I když Wimberova slova nejsou tak kategorická – ostatně Wimber se za proroka nikdy nevydával – rozhodně také jej podobná myšlenka musela alespoň na čas zaměstnávat.
“Vím, že jiná Písma vám ukáží, že tito muži jsou obdařením, které brzy bude dáno církvi. Armáda bude znát tyto věci… a já dám moc těmto dvěma svědkům… a když se kdokoliv pokusí jim ublížit, oheň vyšlehne z jejich úst a pohltí jejich nepřátele. Já nevím, zda je to míněno doslova…"115
Jak Křtitel
Nárůst této prorocké služby bude souviset s přibližujícím se příchodem Krista do svého těla, a tato služba bude analogií služby Jana Křtitele v Eliášově duchu, který byl vyslán před Kristovým prvním příchodem. A nepůjde jenom o Eliáše, budou vznikat celá prorocká uskupení, obdoba prorockých škol. Obsáhlý popis uvádí Frangipane.
“Před dvěma tisíci let Ježíš prohlásil, že Eliášova služba ještě neskončila. Zaslíbil: ”Ano, Eliáš přijde a obnoví všechno” (Mt 17,11). Prorok Malachiáš také napsal: ”Hle posílám k vám proroka Eliáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný a on obrátí (obnoví)…” (Mal 3,23–24) Eliáš přijde bojovat a obnovit. Přišel před velkým dnem a vrátí se před hrozným dnem Hospodinovým! Pamatujte ale na duchovní princip, který jsem již zmínil: je možné předat část své vlastní duchovní stránky druhým, aniž by se zmenšila vlastní duchovní plnost. Protože dnes, stejně jako to Bůh udělal s Eliášem, Elíšou a Janem Křtitelem, dává Pán povstat Eliášovskému společenství proroků, duchem naplněným mužům a ženám, připravit cestu pro Ježíšův návrat! Vězte, že Eliáš přijde před Ježíšovým návratem…”116
Bob Jones pak vidí úlohu proroků v přípravě půdy pro apoštolskou autoritu.
“Proroci nejprve zjeví odhalenou Kristovu mysl skrze Boží radu, během těchto posledních dnů přípravy a uvolnění apoštolské autority. Zjeví, pomazáni mocí Ducha svatého, ukazující Pánovo vítězství nad démony, nemocí a smrtí.”117
Zastínění
Podobně, jako ve Warnockově pojetí, i zde je Kristův příchod představován jako inkarnace Krista do sjednoceného těla. Jako Branham rozvíjel doktrínu početí církve na principu početí Krista, která se později stala známou pod názvem “Pacholík,” stejně je nyní rozvíjena současnými proroky. Jako Marii zastínila sláva Nejvyššího, podobně se má stát i církvi. Někteří stoupenci těchto doktrín mají dokonce na mysli “viditelný oblak slávy.” Hagin popisuje, že jakýsi oblak se na shromážděních vyskytoval již v jeho raných shromážděních a jeho masové zjevování prorokuje i do budoucna.118 Tento oblak byl spatřován i u Steve Rydera na jeho evangelizcích.119 Jiní křesťané je naopak považovali za “spiritistickou mlhovinu” která se vyskytuje při vyvolávání duchů.120
Tento oblak slávy pokryje církev na devět měsíců, než “porodí” apoštolský řád posledních dní, aby ji ochránil před dny přicházejícího soudu. Jones tento čas velmi zajímavým způsobem odvozuje.
“Tři devítky reprezentují devět druhů ovoce Ducha, devět darů Ducha a devět měsíců pro zrození apoštolského řádu… Písma praví, že Marie uvěřila slovu, které k ní bylo mluveno a Duch svatý ji zastínil ve světelném mraku, ve kterém do ní slovo umístil. Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Stejný sled bude u apoštolského řádu, které se brzy zjeví.”121 “Tento baldachýn slávy bude poskytovat stín před žárem soudu a úkryt a ochranu před zuřivou bouří pronásledování a nařčení. Pán bude světlem tohoto baldachýnu a jeho slávy bude poskytovat božskou izolaci.”122
První příchod Kristův – Kristova inkarnace
Nyní se dostáváme k vyvrcholení dějin křesťanské církve, kdy Kristus vchází, aby se posadil do svého chrámu. Kristus nepřichází v těle, to je ostatně prorockému duchu celého hnutí cizí, přichází do těla, již nedenominačního, těla, které Frangipane nazval slovy “Jeden pastýř jedno stádo”123 Výstižně to popsal Paul Cain, hned při své návštěvě Vinice v roce 1989. “Něco se k vám chystá přijít tak silně, že dokonce nebudete vědět, že je zde nějaký křest Duchem svatým ve srovnání z enormním křtem, který obdržíte.” 124
Tuto doktrínu, která spíše vypadá jako nějaké druhé letnice, Cain jinde vysvětlil mnohem jednodušeji a prozaičtěji.
“Nevím, jak rozumíte druhému příchodu, je tu mnoho rozdílných návratů Páně nebo příchodů Pána, já nevím, my máme podobnou kardinální doktrínu, ale dovolte mi ukázat vám na jeho příchod do vás, jeho příchod do jeho církve, jeho příchod, aby zůstal ve vás a učinil si ve vás příbytek… Chci, abyste věděli o jeho příchodu do církve, před jeho příchodem pro církev… není to výlet do nebe, ale jeho reálný příchod, aby si učinil příbytek v nás. Tak odhaduji, obhlížeje planetu zemi, že Bůh se chystá přijít znovu, přichází do jeho lidu!” 125
Cain je v argumentaci velmi obratným řečníkem. Za ta léta, kdy mu tyto doktríny “hoří v kostech,” zná podrobně všechny protiargumenty, a proto volí ověřenou taktiku mnohých řečníků. Pochybnosti, které se nutně v myslích posluchačů musí vytvářet, si položí v řečnické otázce sám, jako by naznačil, že má všechno dobře promyšleno, chvíli sám se sebou polemizuje a tím svým protivníkům vezme vítr z plachet:
“Neučinil to již jednou? Bible učí, že jsme církví, protože žije v nás 1 Kor 12,13, stali jsme se Božím chrámem, jakmile jsme se znovu narodili. Jn 17 mám ukazuje, že žije ve věřících (Ef 1), pro všechno na světě, o čem to Cain mluví? Zjevení Božích Synů, což znamená Pán přichází do své církve, ale v tento čas v moci a slávě přebývat ve svých lidech a být viděn všemi. To je přirovnáno k návratu archy do chrámu nebo k návratu oblaku slávy. Že tato sláva bude viděna viditelně jako za dávných dnů. Já jsem myslel, že to je to, co se stalo s ohnivými jazyky nad hlavami apoštolů v horní místnosti na den letnic?…”126
Nakonec, již bez jediné podpory, Cain svá slova absolutizuje a místo autority biblické, použije autoritu vlastní, přičemž učiní závěr, jehož atraktivita je nesporná.
“… a já vám říkám, že Bůh to náhle viditelně učiní ve svém domě a celý svět řekne, nepokoušej se mě vést ke svému Bohu, nepokoušej se mi říci kde je, vidím ho, žije v tobě…"127
Velké soužení
Jako u Warnocka, i zde bude období Velkého soužení zároveň obdobím slávy pro sjednocenou církev, která se brzy přemůže a ovládne národy světa, ale také obdobím trápení pro babylonskou církev, tj. pro ty, kteří se budou novému řádu vzpírat, varovat před ním a distancovat se od něho. Paul Cain nás proto vyzývá k volbě již nyní, je nejvyšší čas.
“Jsme těmi, kteří budou volit, zda následující Boží hnutí bude dnem záchrany nebo dnem soudu pro ty, kdo ho odmítnou… bude více soudů. Příští vlna Ducha svatého nebude zastavena a na opozici se ihned zapomene… minulost již více není a ti, kdo se v ní pokusí žít přestanou být součástí toho, co Bůh činí dnes.”128
Poslední bitva
Když si prostudujeme eschatologii výše citovaných proroků blíže, zjistíme, že mnohdy jedním z ústředních témat jejich prorockých spisů tvoří jakási “poslední bitva”, kterou povedou Přemožitelé, nesmrtelná a slavná Joelova armáda posledních dní, aby si podrobila národy a vybojovala vítězství pro Krista. Otázkou však je, kdo bude její nepřítel, když nepřátelští duchové budou pošlapáni, svět se jí bude poddávat sám a naopak bude armádu vítat jako osvoboditele z jeho nemocí a strastí. Frangipane, Jones ani Joyner nás nenechávají na pochybách. Bude to nepřátelský Babylon, falešné křesťanské náboženství, které bude novému “křesťanskému” synkretismu vzdorovat a nebude se chtít nastupujícímu apoštolskému pořádku podřídit a místo aby se rozpustilo v proudu Joynerovy “jediné identity”, bude se snažit zachovat identitu vlastní, učinit si jméno a nesjednotit se.
“Duch Babylona je všude kolem nás, jak obecně v naší společnosti, tak konkrétně v křesťanské církvi. V knize Zjevení vidíme ty, kteří s tímto duchem udělali kompromis. Jsou viděni jako ”žena jedoucí na šelmě nachové barvy” (Zj 13,7). Na jejím čelo bylo napsáno: ”Babylon veliký, Matka všeho smilstva” (verš. 5). Abyste rozpoznali ducha Babylonu, podívejte se především na pýchu: ”Udělejme si jméno”… Když jsme voláni ven z Babylonu, je to volání do přijetí podoby Ježíše Krista… Zároveň Apokalypsa mluví o lidech, kteří nejenže vyšli z Babylonu, ale postavili se jako armáda proti němu… Pán Ježíš chce nejen to, abychom byli od tohoto ducha odděleni. Chce, abychom proti němu bojovali.”129
I když Frangipane dále uvádí, že nevedeme svůj boj proti tělu a krvi a několikrát vysvětluje, že nejde o boj proti osobám, jeho asociace s armádou, která proti Babylonu má údajně bojovat a kterou proroci na jiných místech spojují s nesmrtelností, spálenou zemí pod jejich nohama atd., v nás může vyvolávat neblahé asociace.
Poprvé byla doktrína o církevní válce sdělena Jonesovi v roce 1984, po upozornění Mika Bickleho, že jej čeká navštívení Všemohoucího. V této vizi byla Jonesovi ukázána velká párty jeho církve, kde bylo mnoho křesťanů, kteří se smáli a tančili a byli oblečeni do pestrých obleků. Během oslavy se však někteří začali stranit a jejich barva obleku se změnila buď v šedou nebo modrou a mezi těmito skupinami začala občanská válka. Fyzické násilí, které následovalo, bylo tak hrozné, že žádná domácnost nezůstala nezraněna.130
Toto vidění se natolik rozšířilo, že bylo později dáno i Jamesi Rylovi, duchovnímu otci Promise Keppers a Ricku Joynerovi. Ryle uvádí, že modrá barva značí nebe a šedá barva šedou kůru mozkovou.131 V roce 1996 bylo stejné vidění dáno i Ricku Joynerovi, který jej zpřístupnil ve svém prorockém časopise “The Morning Star Prophetic Bulletin,” kde bitvu mezi křesťany přirovnává k válce Severu proti Jihu a která povede ke sjednocení církve.
Joyner doznává, že nevěří, že by Pán tuto bitvu “chtěl zastavit. Tato bitva musí být vybojována”132
“Přicházející duchovní bitva bude mezi silami Unie a silami konfederace… Podobně v Americké občanské válce, přicházející duchovní válka také bude mezi Modrými a Šedými. Ve snech a vizích modrá často představuje nebeské (mindedness?) (tj. modré nebe), a šedá mluví o těch, kteří žijí ze síly jejich vlastní mysli, mozek je často nazván ”šedá hmota.” Bude to konflikt mezi skutečnými křesťany, kteří ovšem žijí hlavně podle přirozené mysli své lidské moudrosti a těmi, kteří následují Ducha svatého.”133
Joyner uvádí, že šedí, stejně jako kdysi jižané, mají sice svobodu, ale členy denominací uvádějí v otroctví a musejí být poraženi.
“Nikdy již množství současných odlišujících charakteristik, které charakterizují dnešní skupiny, nebudou existovat. Bude zde nová definice křesťanství, které popsal již Pán Ježíš sám. Nyní nás svět pozná podle lásky.”134
Ať čteme apokalyptika Frangipaneho, častého návštěvníka nebes Joynera, nebo divůčinícího Caina, jedno je jisté. Přemožitelé se utkávají s “denominačníky” a Přemožitelé vítězí na celé čáře.
Nový světový řád
V novém řádu, který Přemožitelé nastolí, půjde přesně o to, oč usiluje hnutí New Age. To není něco, co bychom se snažili prorokům podstrčit, nýbrž slova samotného Ricka Joynera, s tím rozdílem, že tvůrce New Age, satan, se tyto věci snaží jen napodobovat, zatímco Bůh tyto je činí skutečnými. “Úplná otevřenost před druhými skutečně otevře naše vlastní srdce a mysl oblastem, o níž nyní ani nevíme, že existují. Právě toto se snaží satan zfalšovat skrze hnutí New Age.”135
Kdo se s filosofií hnutí New Age seznámil blíže, ten ví, že tomuto hnutí jde především o dvě věci, a to náboženskou jednotu a setření hranice mezi dobrem a zlem skrze ztotožnění se s bohem, který sídlí v nás. Toto vědomí získáme skrze osobní zkušenost. Joyner skutečně nemluví do větru, když vidí tuto paralelu. Poslechněme si co říká o zkušenosti své nebeské vizitace.
“Také jsem začal rozumět tomu, jak velmi Pán chce být se svým lidem jedno. Po celý soud se mi ani nepokoušel otevřít dobré nebo špatné, jako spíše vidět obojí v jednotě s ním…”136
Ten Kristus, který se Joynerovi zjevil, dokonce říká, že zážitek jeho přítomnosti zprostředkuje větší svobodu, než poznání pravdy zaslíbené biblickým Kristem. “Svoboda mé přítomnosti je větší než jenom poznání pravdy.”137 Podobně laděných citátů jsou v jeho v knize desítky.
Jak dosvědčují všichni Kansasští proroci, křesťanství bude totálně redefinováno, staré pravdy přestanou platit138 a lidstvo pochopí křesťanství na zcela jiné bázi než doposud. Proto této generaci Bůh nabízí “větší výsadu, než byla nabídnuta kterémukoliv člověku jakékoliv generace v kterémkoliv čase od Adama až po tisícileté království… spatří slávu a stanou se slávou.”139
Bickle již v roce 1986 věřil, že za 20 let bude “totálně rozdílné pochopení křesťanství v tom, co je křesťanství, od toho, co je křesťanství právě nyní.”140
Na závěr si přečtěme Jonese, který vše vystihl slovy, ke kterým již netřeba nic dodat.
“Přesunou se do věcí nadpřirozených, do kterých se nikdo před nimi nedostal… přejdou do božské přirozenosti Ježíše Krista… církev, jež dosáhla plné dospělosti Božího muže! Tato generace spatří začátek celosvětového Nového Řádu.”141
Kritika
Jak je naprosto zřejmé, a protagonisté obnovy (zejm. Paul Cain) se nijak netají, že jde o klasické učení Pozdního deště, jehož kritikou jsme se zabývali již dříve a není účelné se zde zabývat rozborem odlišností, existují-li vůbec nějaké.
Co však za jisté prozkoumání stojí, je statut prorockého úřadu, jak je v hnutí chápán.
Kritika Cainova prorockého úřadu
Sám Joyner, když popisuje Cainovu službu, varuje, že i proroci New Age mohou činit znamení a divy, a proto dává rozpoznávací znamení: “Satan nemůže tvořit, jen imitovat.”142 Pokud vezmeme Joynerova slova vážně a vztáhneme je na Cainovu službu v Joynerově článku popsanou, pak kromě opakovaně vypálené elektroinstalace, či několika zabitých při zemětřesení v Arménii, a krom napadeného sněhu, žádné další “kreativní zázraky” dokumentovány nejsou. Jestli tedy Joyner tyto zázraky považuje za tvořivé, jak budou vypadat ty destruktivní? Je-li tedy autorem těchto manifestací nějaký bůh, pak ten, který přichází patrně pouze proto, aby zabíjel a ničil!
Pokud bychom však chtěli biblicky zkoumat obsah symboliky Cainových slov, např. obrazu tajícího sněhu, jakožto odpuštění hříchů, nezbude nám, než sáhnout k Písmu.
“Mí bratři jsou věrolomní, nestálí jak potok, jak koryta potoků, které se vytrácejí, jsou kalné od ledu, když sníh nad nimi taje…” (Jb 6,15 –16)
“Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.” (Iz 1,18)
Když se přidržíme skutečného obsahu veršů, tak rozpuštění sněhu je zde symbolem věrolomnosti, avšak jeho přítomnost naopak znamením odpuštění. To by tedy mohlo znamenat, že Cainovy návštěvy vedou k něčemu zcela odlišnému, než co Cain vyhlašuje.
Krirtika Jonesova prorockého úřadu
Kritikou prorockého úřadu, tentokrát Jonesova, se věnuje i letniční pastor Bill Randles ve své knize “Byl jsi zvážen a shledán lehkým.”
“Bob Jones je muž, jenž prohlašuje, že má pět až šest vidění za den. Mluvili jsme o muži, který byl odpadlíkem, když byl dva dny bez návštěvy Ježíše” 143
Mohli bychom biblicky vypočítávat Pavlova vidění a srovnávat je s počtem vidění Jenesových, avšak málo platné, tato generace přeci předčí ty předcházející a sláva domu druhého těžko snese srovnání se slávou domu původního.
Je zde ovšem jiný zarážející fakt. Když byl Jones kázněn pro sexuální nečistotu a vzpouru, nejen že jeho pomazání zůstalo nedotčeno – něco podobného můžeme vidět i u Samsona – ale naopak vzrostlo. Mike Bickle uvádí, že “bolest a trauma” Jonesovy strasti bylo “nesnesitelné,” ale jeho pomazání je nyní “větší než kdy před tím.”144
Kritika Joynerova prorckého úřadu
Nejdále ve svých prorockých experimentech došel Rick Joyner. Když se podíváme do půlstoleté historie hnutí, můžeme doktríny Pozdního deště nejprve nalézt přehledně uspořádány ve Warnockových spisech. Když bylo tyto označeny za herezi, můžeme je nalézt jako pravdy, které Bůh zjevil Derekovi Princemu nebo Kennethu Haginovi. Pokud ani tehdy nebývají přijatelné, objeví se jako proroctví přímo “od trůnu.” Nakonec se zjevuje Ježíš a prorokům je diktuje. Nejvyššího stupně zjevování zatím dosáhl Rick Joyner, kterému doktríny svěřoval, jako rady v osobním rozhovoru, nejen Ježíš, ale i sám apoštol Pavel. Omluvou Joynerovi budiž skutečnost, že svojí inspiraci, ve které k těmto zkušenostem docházel, získal z většího pomazání, než bylo dostupné pisatelům Bible. Sám totiž rozlišuje několik stupňů inspirace:
- prorocké dojmy: což jsou “pravá zjevení… avšak mohou být ovlivněna našimi vlastními pocity a důrazy v učení”
- vidění: “mohou být také velmi konkrétní a přesná, zvláště když jsou přijata a viděna někým zkušeným”
- vědomý pocit přítomnosti Pána nebo pomazání Ducha svatého: “toto asi zakoušeli apoštolové, když psali novozákonní epištoly… Na této úrovni už můžeme mít velkou jistotu, ale je to stále místo, kde nás ještě mohou ovlivnit naše předsudky, důrazy v učení atd. Právě z tohoto důvodu také věřím, že Pavel v některých záležitostech říkal, že podává svůj názor…”
- otevřená vidění: “poněvadž je nemůžeme ovládat, věřím, že ve zjeveních přijatých touto cestou je mnohem menší možnost nežádoucí přímesi”
- prorocké vytržení: “je to něco jako být v bdělém stavu. Místo sledování obrazovky jako při otevřeném vidění si spíše připadáte, jakobyste zvláštním způsobem byli ve filmu samotném.”145
Joyner sám doznává, že jeho kniha byla převážně psána “na určité úrovni vytžení,” tedy na stupni ”5,” což znamená, že převyšovala inspiraci ”3,” která byla dána pisatelům epištol, kde mohou být – dle jeho slov – “předsudky.” I když to autor popírá, jeho kniha musí být tedy mnohem přesnější než Bible. Tento Joynerův výklad se tak stal i kritikou biskupa letniční církve v ČR, který pro časopis Život v Kristu uvedl: “Joyner například děli proroctví na čtyři kategorie, druhým stupněm je podle něj proroctví oblékané do slov, a to včetně Písma. Za vyšší stupeň bere vidění ve snu a za nejvyšší to, když na vidění ve snu spolupracuješ. Tím svá vidění postavil nad Bibli.”146
Stejný časopis se Joynerovi věnoval ještě nejméně dvakrát, kdy byla Joynerova vidění zpochybněna jeho technickým redaktorem147 a dvěma obsáhlejšími recenzemi.148,149
Neméně kuriózní je i setkání autora s apoštolem Pavlem. Srovnejme proto výroky zemřelého Pavla se slovy biblického Pavla (převzato ze Života v Kristu)150
| Slova Joynerova apoštola Pavla | Slova biblického apoštola Pavla |
|---|---|
| „Jestliže jsou mé spisy používány jako základ, nebude potom tento základ schopný udržet to, co na něm má být postaveno… mé spisy nesmí být použity jako základ.“ | „Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.“ |
| "Největší moudrost a nejmocnější pravda jsou jeho (Pánova) slova, ne má.” | "Pokládá-li se někdo za proroka nebo za člověka obdaženého Duchem, měl by poznat, že to, co vám píšu, je přikázání Páně.” |
| "Můj život a služba nejsou příkladem toho, k čemu jsi povolán.” | „Prosím vás, jednejte podle mého příkladu.“ |
| "Každý věřící může dosáhnout více, než v čem jsem chodil já.” | "Nesmýšlejte víc, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.” |
| „Nejmenší svatý v sobě skrývá moc hýbat horami, zastavovat armády nebo křísit mrtvé.“ | „Mají všichni moc činit divy?“ |
Vzhledem k tomu, že Joyner v sérii podobných stavů změněného vědomí přijal, že v budoucnu “…celé pravdy, na nichž se dnes rozlišují duchové, začnou pozbývat na významu,"151 a vzhledem k tomu, že v těchto inspirovaných stavech se dostával do vytržení, ve kterém je silnější pomazání, než měli pisatelé Bible, můžeme však jeho výroky lehce ospravedlnit tím, že pouze předběhl dobu.
Jelikož málokdo je zatím tyto stavy schopen vyvolat, přidržme se zatím starého a možná i doktrinálně podmíněného biblického textu, v němž se praví:
“Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti.” (Dt 18,10–12)