Konec teologické výhrady? Když se biblická exegeze střetne s unijním pojetím lidských práv
Právní analýza:
Sledování trajektorie evropského a potažmo českého digitálního práva v posledních letech ukazuje, že hranice mezi svobodou vyznání a ochranou zranitelných skupin se dramaticky posouvá. Pokud bude současný trend legislativního tlaku na unijní úrovni pokračovat, dospějeme do bodu, kdy tradiční biblická kritika homosexuality vyústí ve zrušení či nucené zablokování osobních internetových stránek. Klíčovým mechanismem této transformace nebude zavedení nových absolutních zákazů, ale evoluce ve výkladu stávajících paragrafů 355 a 356 trestního zákoníku v synergii s unijním nařízením o digitálních službách.
Proměna společenské nebezpečnosti a judikatury
Paragrafy 355 (hanobení skupiny osob) a 356 (podněcování k nenávisti) dlouhodobě operují s pojmem „společenská škodlivost“. Tradiční judikatura dosud držela linii, že pouhá citace Písma nebo označení homoseksuálního jednání za „hřích“ v rámci teologické diskuse postrádá úmysl hanobit či podněcovat k nenávisti.
Futuristický právní scénář však počítá s tím, že pod vlivem judikatury Evropského soudu pro lidská práva dojde k přehodnocení tohoto narativu. V momentě, kdy bude ochrana sexuální orientace plně narovnána s ochranou rasovou či národnostní, začnou soudy aplikovat přísnější měřítko. Argument, že „jde o citaci tisíc let starého textu“, přestane být právním štítem (tzv. teologickou výhradou). Soudy mohou judikovat, že i text s náboženským původem, pokud je publikován ve veřejném digitálním prostoru s cílem delegitimizovat práva určité menšiny, naplňuje materiální znaky podněcování k nenávisti, neboť systematicky snižuje lidskou důstojnost dané skupiny.
Automatizované vymáhání prostřednictvím infrastruktury
Zatímco dříve by takový judikát vedl k ojedinělému trestnímu stíhání autora, v éře plné integrace Aktu o digitálních službách (DSA) se proces přenese na úroveň infrastruktury.
-
Role důvěryhodných oznamovatelů: Neziskové organizace zaměřené na monitoring hate speech získají status „důvěryhodných oznamovatelů“ s přímou vazbou na hostingové společnosti a registrátory domén.
-
Povinnost jednat: Jakmile tito oznamovatelé identifikují osobní stránku, která v rámci biblického komentáře označuje LGBT praktiky za hříšné či morálně úpadkové, hostingový poskytovatel bude nucen jednat. Pod hrozbou masivních unijních pokut za systémové selhání při moderování nelegálního obsahu zvolí poskytovatelé raději preventivní krok – vypovězení smlouvy a smazání obsahu.
-
Ztráta domény: V krajním případě, pokud by autor obsah přesouval, může národní regulátor ve spolupráci se správcem domény (např. CZ.NIC) přistoupit ke zrušení delegace domény z důvodu systematického porušování § 356 trestního zákoníku.
Střet dvou ústavních principů
Tento vývoj postaví ústavní soudy před zásadní dilema: konflikt mezi článkem 15 (svoboda svědomí a náboženského vyznání) a článkem 17 (svoboda projevu) na jedné straně, a právem na ochranu lidské důstojnosti a osobnostních práv na straně druhé.
Z hlediska právního realismu se zdá, že individuální svoboda slova na internetu bude v budoucnu stále více podléhat kolektivnímu zájmu na udržení sociálního smíru a eliminaci projevů, které většinová společnost definuje jako netolerantní. Výsledkem by byla situace, kdy by náboženská kritika LGBT musela zůstat omezena výhradně na interní prostor církevních budov, zatímco její veřejná digitální stopa by byla právně i technicky neudržitelná.
Tento článek byl vytvořen AI