Modlitba po ranním zpravodajství
Jednou z nejtěžších věcí, která se může přihodit, je, že Bůh mlčí. Není žádné slovo svědectví, žádné povzbuzení. Mlčení je dokonce horší než Boží soud. Jakoby nás Bůh nechal sobě samotným. Vždyť my ho ani nepotřebujeme. Máme sbory, které fungují setrvačností. Nepotřebujeme Boží zásah, máme lékaře, psychology a poradce, doplňky stravy a misijní strategie jsou natolik promyšlené, že fungují samy o sobě. Tedy, ony vlastně nefungují, ale toho si nikdo ani nevšiml.
Nejen v církvi, ale i v sekulární společnosti se zdá, že se Bůh odmlčel. Ráno jsou zprávy stále stejné. Rusko je díky sankcím na kolenou a Ukrajina stále vítězí. Kdovíproč ale fronta postupuje velmi pomalu opačným směrem. Trump každé ráno vydá opačné stanovisko, zřejmě aby zmátl nepřítele. Zlé a nedemokratické strany se snaží zničit pravdomluvnou Českou televizi, která pravidelně sděluje svým posluchačům, co si mají myslet. Na křesťanských fórech se obvykle rovněž řeší politika a progresivní křesťané se zastávají diskriminovaných menšin, jako je LGBT, a statečně z poza klávesnic a mikrofonů bojují proti Putinovi a Trumpovi. Je léto, a tak nás čeká vlna veder, tentokrát se už zřejmě rozpustíme na Slunci jako vosk. Možná za to může ministr Macinka svým popíračstvím. Vůbec nic už nenasvědčuje tomu, že by Bůh existoval.
Křesťané, které znám a za které se modlím, procházejí často velmi těžkými věcmi a obvykle se přestali těmito věcmi zabývat. Vědí, že mnozí vězí v zajetí propagandy nebo nahradili Boží moc lidskými výmysly a strategiemi.
Kladu si otázku, proč to tak je? Možná jsme si sami přestali Boha všímat. Vadí nám i jeho slovo. Omezuje nás, klade nám překážky, vyžaduje víru a poslušnost. Ale to my přece nechceme. Chceme spolu spát před svatbou, rozvádět se a znovu ženit, chceme za nás nechat vládnout ženy, chceme manželství pro všechny. Chceme srozumitelné a relevantní sbory, které imponují světu. Toužíme po úspěchu a uznání a chceme vybudovat dokonalou společnost, v níž bychom vládli a nastavili vlastní pravidla. Toužíme po šťastném a spokojeném životě už dnes a tady. Chceme hezké dovolené, dobré platy a zajištěné potomky. Ale možná už ani ty potomky nechceme, brání nám v kariéře.
Ale ty obsoletní biblické texty o smrti, kříži, sebezapření, soužení, soudech, trestech a pekle už nechceme! Traumatizuje nás to! Jednoduše svým životním stylem říkáme: „Nechceme, aby Tento nad námi kraloval!“
Mám opravdu velký děs a hrůzu z jedné jediné věci. Že nám Bůh dopřeje tolik svobody, že nám skutečně přestane do našich životů mluvit, že vyslyší naše volání a nechá nás uskutečňovat naše vize. Že nás tu naši dokonalou společnost jednoduše nechá vybudovat. Několikrát se to už lidstvu, včetně věřících, málem povedlo. Vedlo to k potopě, rozehnání lidí, hladomorům a zajetím. Ale máme i nedávná svědectví, kdy gilotina ve jménu rozumu, humanismu a osvícenství (podobných hodnotách, po kterých dnes voláme) stínala tisíce hlav a kdy utopické levicové experimenty o beztřídní společnosti plnily Gulagy statisíci vězni.
Bože, kéž bys protrhl nebesa, sestoupil a zachránil nás před námi samotnými. Jsme jen slepí lidé, kteří nevědí, co je dobré a zlé. Nevydávej nás do moci nás samotných, naprav naše myšlení a naše kroky. Nenech nad námi vládnout člověka! Měň naši mysl a odpusť nám, jak moc jsme se ti vzdálili, byli neteční a nebouřili se proti vlastnímu hříchu.
Amen