Rozhovor s Petrem Baumerem pro rádio Lucius o válce v Íránu
Ahoj Petře. Při našem posledním rozhovoru jsme probírali napětí mezi Íránem a USA. Nyní zde máme přímý útok Izraele s podporou USA na Írán. Jak se na to díváš?
Tak předně musím opět konstatovat, že íránský režim je Izraeli otevřeně nepřátelský a nijak se netají tím, že jeho cílem je vymazat Izrael z mapy. Ostatně šíité se tím sami chlubí. Chtějí porazit „Velkého a Malého satana“, tedy USA a Izrael. Na druhé straně si nejsem tak jist, že dané řešení je ideální…
Můžeš to blíže vysvětlit?
Těch hledisek je zde hned několik. Zkus mi vyjmenovat, zda se od druhé světové války podařilo USA svými intervencemi nastolit v napadené zemi stabilní demokracii – snad kromě Koreje, což byla nakonec remíza, nebo specifických případů jako Panama či Grenada, tedy zemí s křesťanskou kulturou. Pokud pomineme poválečné Německo a Japonsko, tak ty novější pokusy zejména v muslimských zemích končí rozpačitě. Tuším, že ve většině případů to tak je. Vietnam, Libye, Afghánistán, Irák – tam všude nedopadlo moc dobře. Podotýkám, že kromě případu bombardování Jugoslávie jsem USA fandil, ale nevedlo to obvykle k ničemu pozitivnímu.
Proč myslíš, že tomu tak je? Má to nějakou hlubší příčinu?
Tak především se obávám, že USA se nikdy nezbavily svého přesvědčení, že demokracii vybuduje místní lid, když jeho zemi zasypou Američané bombami.
To si skutečně myslí?
Ano, vždyť Trump vyzývá místní lid, aby povstal a svrhnul režim.
A je to reálné?
Jsem hluboce přesvědčen, že nikoliv. Demokracie je možná jen tam, kde po ní lidé v srdci touží, což je dědictvím křesťanství. Muslimové demokracii obvykle nenávidí a šíité obzvlášť. Jsou přesvědčeni, že legitimní vládu mohou vést jen ti, kteří jsou k tomu nábožensky určeni – u šíitů je to historicky spojeno s linií imámů, tedy pokrevních potomků Mohameda. Je to pro nás těžko pochopitelná forma teokracie.
A co myslíš, že bude dál?
Tak to opravdu nevím, ale bez pozemní ofenzívy není možné zemi porazit. I když bylo Německo v roce 1945 totálně vybombardované, musela nastat mohutná pozemní ofenzíva. A i ta narážela na fanatické bojůvky mladíků, kteří za Hitlera hodlali zemřít. Nenávist vůči USA je dnes v Íránu silná jak na straně vlády ajatolláhů, tak často i u části opozice, která nechce cizí invazi.
Jak vidíš v tomto roli Izraele?
V minulosti bylo několik preventivních útoků např. na sousedy, kteří se rozhodli Izrael zničit. Dále to bylo na jaderné reaktory, ale obávám se, že toto je trochu jiná situace. Nejsem si úplně jist, zda se Írán skutečně chystal v nejbližší době dokončit atomovou zbraň. A i v minulosti to Izrael řešil chirurgickým útokem na vybrané cíle. Obávám se, že celý Írán je moc velké a nestravitelné sousto, ale třeba se pletu.
A jak vidíš roli prezidenta Trumpa?
Osobně jsem rád, že nezvítězila Kamala Harrisová, ale některé kroky Trumpa mne šokují. Například v podstatě jeho pohrůžky o koupi Grónska, vyhrožování Kanadě, unesení Nicoláse Madury nebo snaha o převzetí Kuby a nyní i napadení Íránu. Přestože takto jedná zejména vůči diktaturám nebo režimům, které USA otevřeně poškozovaly, Trump někdy jedná bez ohledu na mezinárodní právo. Když si vzpomenu na jeho předvolební proslov, kde sdělil, že by chtěl být na chvíli diktátorem, nebo že když bude zvolen, už by se v USA nemusely konat další volby, začíná mi to možná dávat větší smysl.
A není to tak lepší? OSN už dávno neplní svoji úlohu a proti Izraeli je zaujatá. Kdyby se čekalo na rozhodnutí OSN, možná by už dnes Izrael neexistoval...
To nepopírám, ovšem ani policie nemůže bez soudního rozhodnutí zahájit domovní prohlídku u usvědčeného kriminálníka. Nejde ani o lidská rozhodnutí, ale o respektování psaného práva. Existuje i institut preventivního úderu, ale ten podle mne v tomto případě nebyl jasně naplněn.
Myslíš, že u Trumpa hraje roli jeho náboženství? Často se odvolává na Boha a na Bibli.
Obávám se, že ano. Trump byl od mládí formován pozitivním myšlením Roberta Schullera, do jehož sboru formálně patřil. Jeho duchovní mentorkou je učitelka „evangelia prosperity“ Paula White. Hnutí pozitivního myšlení je přesvědčeno, že svými výroky tvoří novou realitu. Zjevně si to myslí i Trump, ovšem nezůstává jen u slov. Uskutečňuje vlastní spravedlnost z pozice síly.
Jak bys jeho politiku definoval?
Během vlády Obamy a Bidena byla otevřeně zastávána ideologie, kterou mnozí vnímají jako „kulturu viny“. Bílý Američan se měl stydět za historický útlak a v institucích se prosazovaly programy, které měly tento pocit kolektivní viny pěstovat. No a Trump vrátil bílému muži jeho místo ve společnosti. Málokdo si všiml, že jde ovšem v podstatě o americký nacionalismus, který hledá své výhody.
Myslíš heslo America first?
Ne tak docela. Je nabíledni, že by se měl každý v první řadě starat o svoji rodinu, o své bližní a o svůj národ. Koneckonců i Ježíš byl předně poslán k Izraeli a teprve poté začala mise k pohanům. I když Ježíš neodmítl nikoho, kdo jej vyhledal.
Tak v čem je problém?
Problémem je, když člověk v této logické posloupnosti přestane respektovat právo. Mám se jistě starat o svoji rodinu, ale ne tím, že okradu souseda. Nebo když někdo ublíží mému dítěti, nemohu se vloupat do domu jeho rodičů a vyřešit věc silou. Někomu to může imponovat, ale řád vyžaduje respekt k zákonu.
A co Izrael? Jsi přece křesťanským sionistou?
Ano, to jsem. Jenže křesťanský sionismus není nekritická podpora izraelské zahraniční politiky, i když to mnozí křesťanští sionisté tak dělají. Izrael je opravdu ostrovem demokracie v záplavě totalitních režimů, které jej chtějí zničit. To je skutečnost, ale toto silové řešení vidím trochu jako krátkozraké. Navíc Írán s Izraelem přímo nesousedí a hrozba intervence pomocí pozemních sil byla nepravděpodobná, spíše jde o raketové hrozby a proxy války.
Ty nestojíš za Izraelem?
Když se podívám do Písma, pak vidím, že Bůh Izraelce nezavrhl, ale miluje je pro jejich otce. Věřím, že se Izrael navrací do své země a že jej čeká národní obroda v Duchu svatém. Také ovšem vidím, že Jeruzalém je ve Zjevení popsán i v nelichotivých přirovnáních k Sodomě a Egyptu, a že některé skupiny, které odmítají Krista, jsou nazvány synagogou satanovou. Izraelci se stali odmítnutím Krista nepřáteli Božími skrze evangelium, ale zároveň zůstávají milovanými skrze vyvolení. Je zajímavé, že křesťanští sionisté obvykle citují jen ty pozitivní verše, ale ty další jednoduše nevidí. Ale pokud se mne ptáš, zda stojím za Izraelem, pak mohu říci, že stojím za Kristem a nevidím, že bychom měli stranit jednotlivým národům bezvýhradně. Jako teolog se snažím být apolitický, i když jako občan samozřejmě mám své preference.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor proběhl dne 9. 2. 2026, ptal se Karel Mannes
Pozn. jedná se o fiktivní rozhovor, který nikdy neproběhl.