Biblická Apologetika

Zpět na „Židovské kořeny“

Letniční hnutí a Izrael

autor: Charles A. Sullivan

Vztah mezi letničními křesťany, křesťanským sionismem, judaismem a státem Izrael

Mnoho lidí si neuvědomuje, že letniční hnutí (pentekostalismus) je nejrychleji rostoucí křesťanskou větví na světě. S odhadovanými 497 miliony stoupenců po celém světě se očekává, že do roku 2025 jejich počet překročí jednu miliardu. To představuje ostrý kontrast k 13 milionům lidí, kteří se hlásí k fundamentalismu.

V Izraeli tento růst neunikl pozornosti. Stát Izrael projevuje zájem o podíl na tomto letničním rozmachu, neboť v něm spatřuje významný ekonomický přínos a silné politické spojenectví.

Letniční křesťané převzali a aktualizovali fundamentalistický eschatologický systém, který věří, že před koncem světa musí být naplněny určité předpoklady: ustavení Izraele jako geografické entity s hranicemi odpovídajícími biblickým textům, návrat židovského národa z exilu (alija) a bitva u Armagedonu – závěrečný konflikt mezi Izraelem a jeho nepřáteli.

Letniční křesťané a křesťanský sionismus

Lidé židovského původu, kteří podporují existenci a rozšiřování Izraele z náboženských pohnutek, jsou označováni jako sionisté. Většina médií definuje křesťany hlásící se k tomuto hnutí jako křesťanské sionisty. Širší evangelikální komunita, a zejména letniční, však tento termín běžně nepoužívá. Mnozí z nich by na přímý dotaz, zda jsou křesťanskými sionisty, pravděpodobně odpověděli záporně, neboť termín neznají, přestože jejich postoje definici přesně odpovídají. Někteří letniční mohou takové označení vnímat i hanlivě; sami svůj postoj chápou prostě jako věrnost biblickému učení.

Rozdíl mezi letničním hnutím a fundamentalismem

Mezi letničním hnutím a fundamentalismem existuje zásadní věroučný rozdíl: letniční teologie klade důraz na osobní spoluúčast věřícího, nikoliv na roli pouhého pozorovatele dějin.

Tento rozdíl se může zdát nepodstatný, má však vážné praktické důsledky. Fundamentalisté, kteří dříve dominovali evangelikálnímu pohledu na Izrael, nevěří, že by křesťané mohli osobně zasahovat do eschatologických událostí směřujících ke konci světa. Jejich podpora se projevuje spíše skrze vlivné mluvčí, jako jsou Hal Lindsey, Bob Jones nebo John Walvoord.

Role proroctví, snů a modlitby za Izrael

Letniční věřící vnímají budoucí události skrze prorockou perspektivu. Proroctví pro ně znamená, že Bůh hovoří přímo k jednotlivci za konkrétním účelem. Motivace k jednání pak nemusí být nutně racionální či předvídatelná.

Může se jednat o finanční dary, sázení stromů, politickou aktivitu, dobrovolnictví, pomoc při imigraci, modlitební bdění, půsty, chov specifického dobytka či evangelizaci.

Někteří věřící například vnímají Boží volání k pomoci Židům při návratu do vlasti. Známá organizace Operace Exodus (Ebenezer Emergency Fund) byla založena na základě prorockého vidění Jihoafričana Steva Lightleho.

Sny motivují některé jednotlivce k neobvyklým činům. Příkladem je Bruce Balfour, Kanaďan napojený na letniční asociaci Maranatha, který uvěřil, že jej Bůh skrze sny povolal k sázení stromů v Libanonu.

Jiní se cítí povoláni k „urychlení“ Božího plánu pro konec věků. Clyde Lott, chovatel dobytka a ordinovaný duchovní letničního společenství v USA, přijal zjevení o chovu červených jalovic, které jsou podle starozákonních předpisů nezbytné pro rituální očišťování v budoucím Třetím chrámu.

Významnou roli hraje i finanční podpora. Služba Maoz Israel Ministries uvádí příklad devítiletého chlapce, který daroval Izraeli svých deset dolarů z narozenin v přesvědčení, že jej k tomu vedl Bůh. Ačkoliv jde o drobné částky, v celosvětovém měřítku tvoří obrovské sumy. Židovský fundraiser Yechiel Eckstein vybral přes 250 milionů dolarů od přibližně 400 000 křesťanských dárců. Izraelská vláda vnímá tento okruh podporovatelů jako velmi cenný zdroj.

Někteří jednotlivci mohou být vedeni k radikálním činům s cílem přiblížit Armagedon. V roce 1969 se Dennis Michael Rohan, australský střihač ovcí a stoupenec letničního směru, pokusil zapálit mešitu Al-Aksá na Chrámové hoře s tvrzením, že jedná na Boží pokyn.

Klíčovým prvkem je také modlitební hnutí. Robert Stearns z Assemblies of God (největší letniční denominace) spoluzakládal každoroční Den modliteb za mír v Jeruzalémě, který podporují stovky křesťanských lídrů zastupujících miliony věřících. Jde zřejmě o největší pravidelné protestantské shromáždění svého druhu.

Mystický rozměr letničního hnutí prostupuje různé denominace i instituce, včetně katolické charismatické obnovy. Zároveň se projevuje v pevně ustanovených strukturách, jako jsou Assemblies of God v USA nebo Pentecostal Assemblies of Canada. Existují také tisíce nezávislých sborů bez širší příslušnosti. Mezi nejvýznamnější postavy letničního světa patří Jack Hayford, Jimmy Swaggart, T. D. Jakes či Pat Robertson.

Letniční organizace a lídři v Izraeli

Kanadská letniční shromáždění (PAOC) založila v Jeruzalémě sbor, dříve známý jako Jerusalem Christian Assembly, dnes King of Kings Community Jerusalem. Hlavní pastor Wayne Hilsden je ordinovaným duchovním PAOC a hraje klíčovou roli v administrativě křesťansko-sionistických projektů. Působí jako cestující kazatel informující o obnově Izraele a angažuje se v organizacích jako Aliyah Ministries Network, Ebenezer Emergency Fund či Bridges for Peace.

Komunita King of Kings je největším evangelikálním sborem v Izraeli a vykazuje silné křesťansko-sionistické postoje. K založení tohoto společenství byla PAOC přímo vyzvána izraelskou vládou.

Mezinárodní křesťanské velvyslanectví v Jeruzalémě (ICEJ) je jednou z nejvlivnějších proizraelských organizací. Podle badatele Stephena Sizera čerpá podporu téměř výhradně z charismatických, evangelikálních a fundamentalistických kruhů. Vedení ICEJ potvrzuje silné letniční zaměření – současný ředitel Jürgen Bühler i mezinárodní ředitel Juha Ketola jsou letničními duchovními. Každoroční oslavy Svátku stánků pořádané ICEJ navštěvují převážně věřící z letničních a charismatických kruhů.

Rizika spojená s letničním zápalem

Problematickým aspektem letniční spirituality může být nepředvídatelnost prorockých vjemů. Zatímco hlavní letniční proudy jsou v otázkách proroctví a inspirace poměrně konzervativní, vysoká míra fragmentace a existence nezávislých skupin vyvolává určité obavy. Nelze vyloučit, že by některá z těchto skupin mohla být „prorocky inspirována“ k činům, které by vedly k narušení statu quo nebo destrukci památek na Chrámové hoře.

Na druhou stranu tento prorocký impuls představuje pro Stát Izrael politický i finanční přínos. S dalším růstem letničního hnutí se však lze domnívat, že se i extrémní projevy této horlivosti mohou stávat častějšími.

Literatura