Jak chápou Židé křesťanský sionismus?
Následující text je překladem z Virtuální židovské knihovny, který slouží jako reflexe křesťanského sionismu ze strany Židů, a vyplývá z něj, že většina Židů chápe současný křesťanský sionismus na bázi dispenzacionalismu.
Co je křeťasnký sionismus
Křesťanský sionismus je podpora sionistické myšlenky ze strany křesťanů – tedy návratu židovského národa do jeho biblické vlasti v Izraeli. Někteří křesťané věří, že návrat Židů do Izraele je v souladu s biblickým proroctvím a je nezbytný pro to, aby se Ježíš vrátil na Zemi jako její král. Tito křesťané jsou motivováni biblickými spisy a slovy proroků, ale také touhou „splatit dluh vděčnosti židovskému lidu za to, že poskytl Krista a další základy jejich víry,“ a podpořit politického spojence, uvádí David Brog, autor knihy Standing With Israel: Why Christians Support the Jewish State.
Křesťanští sionisté interpretují Tóru i Nový zákon jako prorocké texty popisující budoucí události o tom, jak svět skončí návratem Ježíše z nebe, aby vládl na Zemi. Izrael a jeho obyvatelé jsou ústředním bodem této vize. Úryvky z knih Ezechiela, Daniela a Izajáše interpretují jako předzvěst nadcházející křesťanské éry. Nový zákon, konkrétně kniha Zjevení, je čten mnoha křesťany jako prorocký text o podobě světa v posledních časech.
Předchůdci křesťanského sionismu
Křesťanská podpora Izraele není nová. Její politické kořeny sahají až do 80. let 19. století, kdy William Hechler založil výbor křesťanských sionistů, aby pomohl s přesunem ruských židovských uprchlíků do Palestiny po sérii pogromů. V roce 1884 Hechler napsal brožuru „Obnova Židů v Palestině podle proroků“. Po přečtení Herzlovy knihy Židovský stát se spřátelil s Theodorem Herzlem a připojil se k němu, aby získal podporu pro sionismus. Hechler dokonce zprostředkoval setkání mezi Herzlem a císařem Vilémem II. k projednání Herzlova návrhu na založení židovského státu v Palestině. Oba muži zůstali blízkými přáteli až do Herzlovy smrti v roce 1904.
Důležitý milník nastal v roce 1979 založením Morální většiny reverendem Jerrym Falwellem. Morální většina byla organizace složená z konzervativních křesťanských politických akčních výborů, které dokázaly mobilizovat podobně smýšlející jednotlivce k registraci a hlasování pro konzervativní kandidáty. S téměř šesti miliony členů se v 80. letech 20. století stala silným volebním blokem a pomohla Ronaldu Reaganovi k vítězství ve volbách v roce 1980. Jedním ze čtyř základních principů Morální většiny byla „podpora Izraele a židovského lidu na celém světě“.
V roce 1980 Falwell, který vedl televizní program s dosahem milionů diváků, řekl o Izraeli: „Pevně věřím, že Bůh požehnal Americe, protože Amerika požehnala Židům. Pokud si tento národ přeje, aby jeho pole zůstala bílá obilím, jeho vědecké úspěchy zůstaly pozoruhodné a jeho svoboda zůstala nedotčená, Amerika musí i nadále stát po boku Izraele.“ Falwell sice v roce 1989 stranu Morální většina rozpustil, ale konzervativní křesťané zůstali hlasitými stoupenci Izraele.
Podpora Izraele i sporné body
Křesťanští sionisté svou dobrovolnickou prací, politickou podporou a finanční pomocí Izraeli ukázali, že jsou oddanými přáteli Izraele. Darovali velké sumy peněz, mimo jiné i charitativním organizacím, které hradí náklady na převoz Židů z bývalého Sovětského svazu a Etiopie do Izraele. Například pastor John Hagee vybral pro Spojené židovské komunity přes 4,7 milionu dolarů. Křesťanská vysílací síť Pata Robertsona darovala statisíce dolarů na pomoc chudým Židům s přestěhováním do Izraele.
Když byl izraelský turistický ruch v letech 2000 až 2003 na útlumu kvůli palestinské válce a terorismu, křesťanští turisté navštěvovali Izrael v počtu, který byl někdy vyšší než počet židovské komunity. Televizní evangelisté jako Pat Robertson a Benny Hinn navštívili Izrael v tomto období a ve svých vysíláních sdělili milionům diváků, že je bezpečné Izrael navštívit. Další proizraelská skupina, Křesťanská izraelská veřejná akce (Christians' Israel Public Action Campaign), sponzorovala čtyři mise do Izraele. Křesťané také pomáhali izraelskému turistickému průmyslu a ekonomice z domova účastí na dnech „Shop Israel“, kdy izraelští obchodníci přijížděli do Ameriky a prodávali své produkty.
Navzdory své podpoře Izraele se mnoho Židů cítí nepříjemně vůči křesťanským sionistům. Toto nepohodlí je živeno křesťanským antisemitismem, teologií křesťanské náhrady, evangelikálním proselytizováním a neshodami ohledně domácích a politických otázek.
Dispenzacionalismus
Dispenzacionalistické křesťanství, interpretační rámec pro pochopení Bible, učí, že křesťanství nenahradilo judaismus, ale že obnovilo jeho ztracené prvky. Dispenzacionalistický pohled spočívá v tom, že Starý zákon předznamenává to, co se stane v Novém zákoně, a že se Ježíš na konci po epické bitvě mezi dobrem a zlem vrací, aby kraloval na Zemi. Izrael hraje v dispenzacionalistickém pohledu na konec světa ústřední roli. Vznik Izraele v roce 1948 byl pro mnoho dispenzacionalistů považován za milník na cestě k Ježíšovu návratu. V jejich myslích, nyní, když Židé znovu získali svou vlast, se všichni Židé mohli vrátit do Izraele, jak bylo prorokováno v Bibli. Jak je popsáno v knize Zjevení, po jeho obnovení se v Izraeli odehraje epická bitva – Armagedon – v níž je prorokováno, že dobro nakonec zvítězí nad zlem. Během tohoto procesu však dvě třetiny Židů v Izraeli zemřou a zbývající třetina se obrátí ke křesťanství. Ježíš se poté vrací na Zemi, aby vládl 1000 let jako král.
Ačkoli tito křesťané doufají v mesiášský věk, většina z nich si nepřeje smrt tisíců Židů během Armagedonu. Dispenzacionalističtí křesťané věří, že židovský lid, nikoli křesťané, jsou ti, kterým byl v Bibli slíben Izrael. Podle jejich názoru křesťanství nevzniklo proto, aby nahradilo judaismus, ale aby ho obnovilo. Tento názor překonal teologii nahrazení jako dominantní formu křesťanského myšlení o Izraeli v dnešní Americe. Židé, kteří podezřívají křesťanské sionistické motivy, si obvykle neuvědomují, že mnoho křesťanských stoupenců Izraele teologii nahrazení opustilo.
Proselytismus
Kromě antisemitismu a teologie křesťanské náhrady se mnoho Židů obává skutečnosti, že mnoho evangelických křesťanů je chce jednoduše konvertovat ke křesťanství nebo urychlit druhý příchod Krista. David Brog toto tvrzení vyvrací: „Evangelikálové, kteří podporují Izrael, rozhodně chtějí lidi konvertovat. Evangelikálové, kteří Izrael nepodporují, také chtějí lidi konvertovat. Poslání sdílet „dobrou zprávu“ o Ježíši Kristu je pro evangelika ústředním bodem. Je však důležité si uvědomit, že se nejedná jen o konvertování Židů – křesťané chtějí sdílet svou víru s hinduisty, muslimy, buddhisty a svými křesťanskými přáteli a sousedy, kteří se ještě neznovuzrodili. Důležitá otázka zní: Je evangelická podpora Izraele pouze nástrojem ve snaze konvertovat Židy? Je to jen nějaký plán, jak Židy změkčit, aby jim mohli lépe prodat Ježíše? A odpověď na tuto otázku zní absolutně ne. Spíše naopak.“
Křesťanští sionisté tvrdí, že Židé nemají důvod nedůvěřovat jejich motivům pro podporu Izraele, protože nevěří, že mohou urychlit druhý příchod Krista. V Matoušově evangeliu je psáno, že Ježíš o svém návratu řekl: „O tom dni a hodině však nikdo neví, ani andělé v nebi, jen můj Otec.“
Christians United for Israel (CUFI)
Pastor John Hagee, dlouholetý zastánce Izraele, působící v kostele Cornerstone v San Antoniu v Texasu, vede proizraelskou skupinu Christians United for Israel (CUFI) založenou v roce 2006. Hagee odsoudil teologii nahrazení a o Izraeli říká: „Věříme v zaslíbení z Genesis 12:3 týkající se židovského lidu a izraelského národa. Věříme, že toto je věčná smlouva mezi Bohem a Abrahamovým potomstvem, které je Bůh věrný.“ Evangelický vůdce Pat Robertson toto prohlášení zopakoval během své cesty po Izraeli během války mezi Izraelem a Hizballáhem a řekl: „Židé jsou Božím vyvoleným lidem. Izrael je zvláštní národ, který má v Božím srdci zvláštní místo. On bude tento národ bránit. Evangeličtí křesťané tedy stojí po boku Izraele. To je jeden z důvodů, proč jsem tady.“
Pastor Hagee tvrdí, že on a další křesťanští sionisté podporují Izrael, protože dluží vděčnost židovskému lidu, a ne proto, že by chtěli, aby Židé konvertovali ke křesťanství. Židovský lid dal světu Abrahama, Izáka a Jákoba a proroky, mezi nimiž „nebyl ani jeden baptista... Židovský lid nepotřebuje křesťanství, aby vysvětlil svou existenci. Křesťané však nemohou vysvětlit svou existenci bez judaismu. Kořeny křesťanství jsou židovské.“
Židé se také necítí dobře s křesťanskými sionisty, protože většina z nich má kromě podpory Izraele jen málo dalších společných politických zájmů. Většina amerických Židů je politicky a sociálně liberálních. Křesťanští sionisté jsou celkově politicky konzervativní republikáni, kteří například odmítají potraty a sňatky homosexuálů a podporují modlitby ve veřejných školách. Většina Židů je obzvláště znepokojena tím, co považují za snahu křesťanské pravice oslabit oddělení církve od státu. Ředitel Anti-Defamation League, Abe Foxman, se obzvláště otevřeně vyjádřil, že pokud se domácí agenda křesťanské pravice někdy uskuteční, promění americké Židy v „občany druhé kategorie v naší vlastní zemi“.
Konzervatismus křesťanských sionistů
Křesťanští sionisté jsou také ohledně Izraele konzervativnější než mnoho Židů. Jsou pro to, aby Izrael zachoval všechny své osady na Západním břehu Jordánu, a byli proti izraelskému stažení z pásma Gazy. Někteří prominentní křesťanští sionisté ostře kritizovali izraelskou vládní politiku, která spočívala v odevzdání částí Izraele palestinskému lidu. Křesťanští sionisté, stejně jako stoupenci izraelské pravice, věří, že Izrael by nikdy neměl Palestincům postoupit žádnou část Izraele, protože Izrael byl Židům dán Bohem. Poté, co bývalý premiér Ariel Šaron provedl plán stažení z pásma Gazy a o několik měsíců později onemocněl, Pat Robertson prohlásil, že jeho nemoc je božskou odplatou za to, že se vzdal části biblického Izraele. Když byl Robertson dotázán na konvergenční plán premiéra Ehuda Olmerta na evakuaci osad na Západním břehu Jordánu, řekl: „Je to naprostá katastrofa... Nemyslím si, že svatý Bůh bude nadšený z toho, že se někdo vzdá své země.“
Konzervativní křesťané jsou obecně vnímáni jako obzvláště vlivní v Bushově administrativě a republikánském Kongresu a křesťanští sionisté jsou proto také vnímáni jako osoby s větším přístupem k rozhodovacím pravomocím. Není však jasné, zda proizraelští křesťané měli rozhodující vliv na nějaká významná rozhodnutí, a očekává se, že jejich vliv poklesne, pokud demokraté znovu získají Bílý dům a/nebo většinu v Kongresu.
Zdroje: Brog, David. Standing With Israel: Why Christians Support the Jewish State. FL: Frontline, 2006.; Wikipedie; David Brog; International Fellowship of Christians and Jews; Christians United for Israel; JTA; Q and A s Kathryn Jean Lopez, „Jews And Evangelicals Together: Why some Christians are pro-Israel“ (Židé a evangelikálové společně: Proč někteří křesťané jsou pro-izraelští), National Review Online (22. května 2006); Tovah Lazaroff, „‚Evangelikálové po celém světě se modlí za Izrael‘“, The Jerusalem Post (9. srpna 2006).