Zpět na „Úvahy“
Zhouba kariérismu u obdarovaných služebníků
Jedním z nejzávažnějších hříchů, které pozoruji mezi obdarovanými služebníky dnešní doby, je kariérismus. Nejde o to, že by jejich cílem byla kariéra jako taková; v církvi se totiž kariéru budovat příliš nedá. Jejich motivace nemusí být špatná, ale nakonec se může zvrtnout. Mnozí z nás mají pocit, že nás Bůh obdaroval a že máme co říct – a to je pravda. Bůh skutečně každého z nás obdarovává pro svůj záměr. Problém však nastává, když se začneme porovnávat s ostatními nebo měřit dosah svého vlivu, například podle počtu zhlédnutí našich kázání.
Jeden z mých oblíbených kazatelů často hovoří o tom, v kolika různých zemích lidé sledují jeho kázání, a tato čísla se pohybují v desítkách. Je to opravdu úctyhodné a ze srdce se z toho raduji. Nevím, zda si ale dotyčný bratr uvědomuje, že návštěvnost z oblastí, kde lidé pravděpodobně stěží rozumějí jeho jazyku, mohou zvyšovat roboti. Dnes je plno i dalších křesťanských youtuberů, kteří nám rovněž předkládají svá poselství a lámou rekordy ve sledovanosti. Stačí se posadit za počítač, umět mluvit, zapnout kameru a mikrofon a sdílet své myšlenky.
Přiznám se, že jsem také málem začal napodobovat tento trend, resp. radili mi to mnozí. Problém však nastává, když už svá kázání přestaneme směřovat primárně k našim často „malým“ sborům, ale snažíme se zasáhnout širší publikum. A o to mi jít nesmí, a tak jsem se touto cestou nevydal. Ale neodsuzuji to, jen jsem si vědom tohoto úskalí. Naše srdce je totiž neskutečně zrádné a může nás svést k měření našeho úspěchu různými statistikami a čísly.
Úžasný Boží cherub Lucifer byl věrnou kopií Božích vlastností a jednou z nejvýše postavených bytostí stvořených Bohem. Když však neměl s kým se měřit, rozhodl se, že bude jako Bůh (Izaiáš 14:12–14 a Ezechiel 28:12–17). Tato vzpoura vyústila ve válku v nebi a nakonec vedla k pádu části andělů do podsvětí a k svedení člověka. Důsledky této vzpoury prožíváme dodnes.
Adam a Eva, první lidé, měli možnost žít radostně, zabezpečeně a věčně v ideálním prostředí. Patřila jim celá země. Přesto zatoužili po rovnosti s Bohem, což vedlo k jejich vzpouře a neposlušnosti (Genesis 3:1–7). Popřeli Boží atributy, uvěřili lži a tím uvrhli celé své potomstvo pod moc padlého cheruba. A jistě bychom mohli pokračovat.
Král David byl jistě Božím služebníkem, který si byl vědom svého obdarování. V jedné chvíli však zatoužil po číslech a rozhodl se změřit svůj vliv počtem vojáků ve své armádě. I když ho od toho odrazovali i prohnaní lidé jako Jóáb, David se nenechal přesvědčit. Jeho rozhodnutí mělo katastrofální následky, kdy na základě jeho počinu zemřelo 70 000 lidí v důsledku Božího zásahu (2. Samuelova 24). David se nakonec kál a Bůh ho obnovil.
Král Chizkiáš žil celý svůj život s nerozděleným srdcem před Bohem. Izaiáš popisuje, jak se nemohl smířit se smrtí, když ho Bůh chtěl odvolat. Jeho modlitba, která je zaznamenána v Izaiášovi, ukazuje jeho strach ze smrti a pekla (Izaiáš 38:1–3). Bůh mu nakonec zaslíbil uzdravení a dal mu zázračné znamení, že slunce ustoupilo o 10 stupňů (Izaiáš 38:8). Tento Boží zásah však Chizkiáše posílil natolik, že se jeho srdce stalo pyšným a začal se chlubit Kaldejcům všemi poklady Hospodinova domu. Ti samí Kaldejci pak všechny poklady ukradli (2. Královská 20:12–19).
Apoštolové, které si vybral sám Ježíš, neustále a opakovaně řešili jednu věc, a to, kdo z nich je nejvyšší. Paradoxně k tomu docházelo tehdy, když jim Ježíš mluvil o tom, že má být ukřižován (Lukáš 9:46–48 a Lukáš 22:24–27). A tak, zatímco jejich Pán vyhlížel den svého největšího ponížení a vedl je k následování, oni hledali, jak se vyvýšit. To je hrozný doklad o stavu lidského srdce a musíme s tím počítat všichni.
Kdysi jsem byl svědkem, že v církvi vyvinuli primitivní software církevního růstu. Když se budete správně chovat, říkat správné věci a využívat sekulární strategie, počty členů vašeho sboru a církve začnou narůstat. Je lhostejné, zda jste adventista, letniční nebo mormon. Uvede to do chodu správné mechanismy a ony zaručí výsledky. Jak snadné. Kolik jen vedoucích se nechalo napálit.
Naše slova mají moc, která může být jak úžasná, tak devastující. Člověk je stvořen k Božímu obrazu a obdarován Jeho dary, aby sloužil. Naše srdce je však zrádné a touží si přisuzovat zásluhy. Sociální sítě dokáží toto naše obdarování potencovat. Nadaný kazatel z malého sboru, který byl dříve téměř neznámý, může nyní oslovit tisíce lidí. Pokud si vybere správné téma, může se mu z jeho „úspěchů“ až zatočit hlava. Mnohdy si však neuvědomuje, že na jeho obsah klikají zvědavci, oportunisté a posměváčci, a může to považovat za svůj úspěch.
Proto, než se posadíš za kameru a natočíš veřejné video, zamysli se, proč to děláš. Chceš opravdu pomoci a jsi k tomu veden Bohem? Nebo chceš jen exhibovat? Pamatuj, že se obvykle bude jednat o směs dobrých a sobeckých motivů, ale primárním cílem tvé služby by měl být tvůj sbor, tvoji nejbližší, tvoje žena a tvé děti. Měřítkem služby kazatele je stále jeho rodina.
Pokud nemáš dobré svědectví od své ženy, dětí a členů tvého sboru, nebo dokonce žádný sbor nemáš, raději mlč. Církev se bez tvého obdarování obejde. Ale když máš co říct, máš dobré zázemí, jsi-li puzen Duchem a sloužíš na viditelném místě, využij toho. Běda tobě, pokud bys tak nečinil, jestliže ti to Bůh dal. Nedovedu si představit, že by apoštolové nepoužívali internet, kdyby byl tehdy k dispozici. Ale pamatuj: internet může i z duševního nuzáka udělat hvězdu, ale jestliže nesytíš svou rodinu a sbor, nevěř, že nasytíš kohokoli jiného. Naopak, z tvých mediálně zesílených slov budeš vydávat počet. Čím více posluchačů, tím přísnějšímu soudu se možná vystavuješ.
Pokud je to ale opravdu tvá služba, zakaž si měřit svůj úspěch podle počtu návštěv, zhlédnutí a komentářů. Přiznám se, že jsem také nadmíru sledoval návštěvnost svých stránek a porovnával se s ostatními. Zjistit, zda někdo sleduje naše „moudra“, nemusí být špatné, ale rozhodně to není měřítkem naší kvality. Někdy může být realita úplně opačná. Zda například vyhlásíš další datum „vytržení“, užiješ si svých pět minut slávy, než tě podvedení a oklamaní (kterých je vždycky žalostně mnoho) začnou nenávidět.
Závěrem: co jsi dostal, dej, ale dávej především těm, se kterými tě Bůh spojil a zakaž si přitom kvantifikovat míru svého vlivu.
Jeden z mých oblíbených kazatelů často hovoří o tom, v kolika různých zemích lidé sledují jeho kázání, a tato čísla se pohybují v desítkách. Je to opravdu úctyhodné a ze srdce se z toho raduji. Nevím, zda si ale dotyčný bratr uvědomuje, že návštěvnost z oblastí, kde lidé pravděpodobně stěží rozumějí jeho jazyku, mohou zvyšovat roboti. Dnes je plno i dalších křesťanských youtuberů, kteří nám rovněž předkládají svá poselství a lámou rekordy ve sledovanosti. Stačí se posadit za počítač, umět mluvit, zapnout kameru a mikrofon a sdílet své myšlenky.
Přiznám se, že jsem také málem začal napodobovat tento trend, resp. radili mi to mnozí. Problém však nastává, když už svá kázání přestaneme směřovat primárně k našim často „malým“ sborům, ale snažíme se zasáhnout širší publikum. A o to mi jít nesmí, a tak jsem se touto cestou nevydal. Ale neodsuzuji to, jen jsem si vědom tohoto úskalí. Naše srdce je totiž neskutečně zrádné a může nás svést k měření našeho úspěchu různými statistikami a čísly.
Úžasný Boží cherub Lucifer byl věrnou kopií Božích vlastností a jednou z nejvýše postavených bytostí stvořených Bohem. Když však neměl s kým se měřit, rozhodl se, že bude jako Bůh (Izaiáš 14:12–14 a Ezechiel 28:12–17). Tato vzpoura vyústila ve válku v nebi a nakonec vedla k pádu části andělů do podsvětí a k svedení člověka. Důsledky této vzpoury prožíváme dodnes.
Adam a Eva, první lidé, měli možnost žít radostně, zabezpečeně a věčně v ideálním prostředí. Patřila jim celá země. Přesto zatoužili po rovnosti s Bohem, což vedlo k jejich vzpouře a neposlušnosti (Genesis 3:1–7). Popřeli Boží atributy, uvěřili lži a tím uvrhli celé své potomstvo pod moc padlého cheruba. A jistě bychom mohli pokračovat.
Král David byl jistě Božím služebníkem, který si byl vědom svého obdarování. V jedné chvíli však zatoužil po číslech a rozhodl se změřit svůj vliv počtem vojáků ve své armádě. I když ho od toho odrazovali i prohnaní lidé jako Jóáb, David se nenechal přesvědčit. Jeho rozhodnutí mělo katastrofální následky, kdy na základě jeho počinu zemřelo 70 000 lidí v důsledku Božího zásahu (2. Samuelova 24). David se nakonec kál a Bůh ho obnovil.
Král Chizkiáš žil celý svůj život s nerozděleným srdcem před Bohem. Izaiáš popisuje, jak se nemohl smířit se smrtí, když ho Bůh chtěl odvolat. Jeho modlitba, která je zaznamenána v Izaiášovi, ukazuje jeho strach ze smrti a pekla (Izaiáš 38:1–3). Bůh mu nakonec zaslíbil uzdravení a dal mu zázračné znamení, že slunce ustoupilo o 10 stupňů (Izaiáš 38:8). Tento Boží zásah však Chizkiáše posílil natolik, že se jeho srdce stalo pyšným a začal se chlubit Kaldejcům všemi poklady Hospodinova domu. Ti samí Kaldejci pak všechny poklady ukradli (2. Královská 20:12–19).
Apoštolové, které si vybral sám Ježíš, neustále a opakovaně řešili jednu věc, a to, kdo z nich je nejvyšší. Paradoxně k tomu docházelo tehdy, když jim Ježíš mluvil o tom, že má být ukřižován (Lukáš 9:46–48 a Lukáš 22:24–27). A tak, zatímco jejich Pán vyhlížel den svého největšího ponížení a vedl je k následování, oni hledali, jak se vyvýšit. To je hrozný doklad o stavu lidského srdce a musíme s tím počítat všichni.
Kdysi jsem byl svědkem, že v církvi vyvinuli primitivní software církevního růstu. Když se budete správně chovat, říkat správné věci a využívat sekulární strategie, počty členů vašeho sboru a církve začnou narůstat. Je lhostejné, zda jste adventista, letniční nebo mormon. Uvede to do chodu správné mechanismy a ony zaručí výsledky. Jak snadné. Kolik jen vedoucích se nechalo napálit.
Naše slova mají moc, která může být jak úžasná, tak devastující. Člověk je stvořen k Božímu obrazu a obdarován Jeho dary, aby sloužil. Naše srdce je však zrádné a touží si přisuzovat zásluhy. Sociální sítě dokáží toto naše obdarování potencovat. Nadaný kazatel z malého sboru, který byl dříve téměř neznámý, může nyní oslovit tisíce lidí. Pokud si vybere správné téma, může se mu z jeho „úspěchů“ až zatočit hlava. Mnohdy si však neuvědomuje, že na jeho obsah klikají zvědavci, oportunisté a posměváčci, a může to považovat za svůj úspěch.
Proto, než se posadíš za kameru a natočíš veřejné video, zamysli se, proč to děláš. Chceš opravdu pomoci a jsi k tomu veden Bohem? Nebo chceš jen exhibovat? Pamatuj, že se obvykle bude jednat o směs dobrých a sobeckých motivů, ale primárním cílem tvé služby by měl být tvůj sbor, tvoji nejbližší, tvoje žena a tvé děti. Měřítkem služby kazatele je stále jeho rodina.
Pokud nemáš dobré svědectví od své ženy, dětí a členů tvého sboru, nebo dokonce žádný sbor nemáš, raději mlč. Církev se bez tvého obdarování obejde. A pokud máš co říct, jsi-li puzen Duchem a sloužíš na viditelném místě, využij toho. Běda tobě, pokud bys tak nečinil, jestliže ti to Bůh dal. Nedovedu si představit, že by apoštolové nepoužívali internet, kdyby byl tehdy k dispozici. Ale pamatuj: internet může i z duševního nuzáka udělat hvězdu, a pokud nesytíš svou rodinu a sbor, nevěř, že nasytíš kohokoli jiného. Naopak, z tvých mediálně zesílených slov budeš skládat mnohem přísnější účet.
Pokud je to ale opravdu tvá služba, zakaž si měřit svůj úspěch podle počtu návštěv, zhlédnutí a komentářů. Přiznám se, že jsem také nadmíru sledoval návštěvnost svých stránek a porovnával se s ostatními. Zjistit, zda někdo sleduje naše „moudra“, nemusí být špatné, ale rozhodně to není měřítkem naší kvality. Někdy může být realita úplně opačná. Pokud například vyhlásíš další datum „vytržení“, užiješ si svých pět minut slávy, než tě podvedení a oklamaní (kterých je vždycky žalostně mnoho) začnou nenávidět.
Závěrem: co jsi dostal, dej, ale dávej především těm, se kterými tě Bůh spojil a zakaž si přitom kvantifikovat míru svého vlivu.Jedním z nejzávažnějších hříchů, které pozoruji mezi obdarovanými služebníky dnešní doby, je kariérismus. Nejde o to, že by jejich cílem byla kariéra jako taková; v církvi se totiž kariéru budovat příliš nedá. Jejich motivace nemusí být špatná, ale nakonec se může zvrtnout. Mnozí z nás mají pocit, že nás Bůh obdaroval a že máme co říct – a to je pravda. Bůh skutečně každého z nás obdarovává pro svůj záměr. Problém však nastává, když se začneme porovnávat s ostatními nebo měřit dosah svého vlivu, například podle počtu zhlédnutí našich kázání.
Jeden z mých oblíbených kazatelů často hovoří o tom, v kolika různých zemích lidé sledují jeho kázání, a tato čísla se pohybují v desítkách. Je to opravdu úctyhodné a ze srdce se z toho raduji. Nevím, zda si ale dotyčný bratr uvědomuje, že návštěvnost z oblastí, kde lidé pravděpodobně stěží rozumějí jeho jazyku, mohou zvyšovat roboti. Dnes je plno i dalších křesťanských youtuberů, kteří nám rovněž předkládají svá poselství a lámou rekordy ve sledovanosti. Stačí se posadit za počítač, umět mluvit, zapnout kameru a mikrofon a sdílet své myšlenky.
Přiznám se, že jsem také málem začal napodobovat tento trend, resp. radili mi to mnozí. Problém však nastává, když už svá kázání přestaneme směřovat primárně k našim často „malým“ sborům, ale snažíme se zasáhnout širší publikum. A o to mi jít nesmí, a tak jsem se touto cestou nevydal. Ale neodsuzuji to, jen jsem si vědom tohoto úskalí. Naše srdce je totiž neskutečně zrádné a může nás svést k měření našeho úspěchu různými statistikami a čísly.
Úžasný Boží cherub Lucifer byl věrnou kopií Božích vlastností a jednou z nejvýše postavených bytostí stvořených Bohem. Když však neměl s kým se měřit, rozhodl se, že bude jako Bůh (Izaiáš 14:12–14 a Ezechiel 28:12–17). Tato vzpoura vyústila ve válku v nebi a nakonec vedla k pádu části andělů do podsvětí a k svedení člověka. Důsledky této vzpoury prožíváme dodnes.
Adam a Eva, první lidé, měli možnost žít radostně, zabezpečeně a věčně v ideálním prostředí. Patřila jim celá země. Přesto zatoužili po rovnosti s Bohem, což vedlo k jejich vzpouře a neposlušnosti (Genesis 3:1–7). Popřeli Boží atributy, uvěřili lži a tím uvrhli celé své potomstvo pod moc padlého cheruba. A jistě bychom mohli pokračovat.
Král David byl jistě Božím služebníkem, který si byl vědom svého obdarování. V jedné chvíli však zatoužil po číslech a rozhodl se změřit svůj vliv počtem vojáků ve své armádě. I když ho od toho odrazovali i prohnaní lidé jako Jóáb, David se nenechal přesvědčit. Jeho rozhodnutí mělo katastrofální následky, kdy na základě jeho počinu zemřelo 70 000 lidí v důsledku Božího zásahu (2. Samuelova 24). David se nakonec kál a Bůh ho obnovil.
Král Chizkiáš žil celý svůj život s nerozděleným srdcem před Bohem. Izaiáš popisuje, jak se nemohl smířit se smrtí, když ho Bůh chtěl odvolat. Jeho modlitba, která je zaznamenána v Izaiášovi, ukazuje jeho strach ze smrti a pekla (Izaiáš 38:1–3). Bůh mu nakonec zaslíbil uzdravení a dal mu zázračné znamení, že slunce ustoupilo o 10 stupňů (Izaiáš 38:8). Tento Boží zásah však Chizkiáše posílil natolik, že se jeho srdce stalo pyšným a začal se chlubit Kaldejcům všemi poklady Hospodinova domu. Ti samí Kaldejci pak všechny poklady ukradli (2. Královská 20:12–19).
Apoštolové, které si vybral sám Ježíš, neustále a opakovaně řešili jednu věc, a to, kdo z nich je nejvyšší. Paradoxně k tomu docházelo tehdy, když jim Ježíš mluvil o tom, že má být ukřižován (Lukáš 9:46–48 a Lukáš 22:24–27). A tak, zatímco jejich Pán vyhlížel den svého největšího ponížení a vedl je k následování, oni hledali, jak se vyvýšit. To je hrozný doklad o stavu lidského srdce a musíme s tím počítat všichni.
Kdysi jsem byl svědkem, že v církvi vyvinuli primitivní software církevního růstu. Když se budete správně chovat, říkat správné věci a využívat sekulární strategie, počty členů vašeho sboru a církve začnou narůstat. Je lhostejné, zda jste adventista, letniční nebo mormon. Uvede to do chodu správné mechanismy a ony zaručí výsledky. Jak snadné. Kolik jen vedoucích se nechalo napálit.
Naše slova mají moc, která může být jak úžasná, tak devastující. Člověk je stvořen k Božímu obrazu a obdarován Jeho dary, aby sloužil. Naše srdce je však zrádné a touží si přisuzovat zásluhy. Sociální sítě dokáží toto naše obdarování potencovat. Nadaný kazatel z malého sboru, který byl dříve téměř neznámý, může nyní oslovit tisíce lidí. Pokud si vybere správné téma, může se mu z jeho „úspěchů“ až zatočit hlava. Mnohdy si však neuvědomuje, že na jeho obsah klikají zvědavci, oportunisté a posměváčci, a může to považovat za svůj úspěch.
Proto, než se posadíš za kameru a natočíš veřejné video, zamysli se, proč to děláš. Chceš opravdu pomoci a jsi k tomu veden Bohem? Nebo chceš jen exhibovat? Pamatuj, že se obvykle bude jednat o směs dobrých a sobeckých motivů, ale primárním cílem tvé služby by měl být tvůj sbor, tvoji nejbližší, tvoje žena a tvé děti. Měřítkem služby kazatele je stále jeho rodina.
Pokud nemáš dobré svědectví od své ženy, dětí a členů tvého sboru, nebo dokonce žádný sbor nemáš, raději mlč. Církev se bez tvého obdarování obejde. A pokud máš co říct, jsi-li puzen Duchem a sloužíš na viditelném místě, využij toho. Běda tobě, pokud bys tak nečinil, jestliže ti to Bůh dal. Nedovedu si představit, že by apoštolové nepoužívali internet, kdyby byl tehdy k dispozici. Ale pamatuj: internet může i z duševního nuzáka udělat hvězdu, a pokud nesytíš svou rodinu a sbor, nevěř, že nasytíš kohokoli jiného. Naopak, z tvých mediálně zesílených slov budeš skládat mnohem přísnější účet.
Pokud je to ale opravdu tvá služba, zakaž si měřit svůj úspěch podle počtu návštěv, zhlédnutí a komentářů. Přiznám se, že jsem také nadmíru sledoval návštěvnost svých stránek a porovnával se s ostatními. Zjistit, zda někdo sleduje naše „moudra“, nemusí být špatné, ale rozhodně to není měřítkem naší kvality. Někdy může být realita úplně opačná. Pokud například vyhlásíš další datum „vytržení“, užiješ si svých pět minut slávy, než tě podvedení a oklamaní (kterých je vždycky žalostně mnoho) začnou nenávidět.
Závěrem: co jsi dostal, dej, ale dávej především těm, se kterými tě Bůh spojil a zakaž si přitom kvantifikovat míru svého vlivu.Jedním z nejzávažnějších hříchů, které pozoruji mezi obdarovanými služebníky dnešní doby, je kariérismus. Nejde o to, že by jejich cílem byla kariéra jako taková; v církvi se totiž kariéru budovat příliš nedá. Jejich motivace nemusí být špatná, ale nakonec se může zvrtnout. Mnozí z nás mají pocit, že nás Bůh obdaroval a že máme co říct – a to je pravda. Bůh skutečně každého z nás obdarovává pro svůj záměr. Problém však nastává, když se začneme porovnávat s ostatními nebo měřit dosah svého vlivu, například podle počtu zhlédnutí našich kázání.
Jeden z mých oblíbených kazatelů často hovoří o tom, v kolika různých zemích lidé sledují jeho kázání, a tato čísla se pohybují v desítkách. Je to opravdu úctyhodné a ze srdce se z toho raduji. Nevím, zda si ale dotyčný bratr uvědomuje, že návštěvnost z oblastí, kde lidé pravděpodobně stěží rozumějí jeho jazyku, mohou zvyšovat roboti. Dnes je plno i dalších křesťanských youtuberů, kteří nám rovněž předkládají svá poselství a lámou rekordy ve sledovanosti. Stačí se posadit za počítač, umět mluvit, zapnout kameru a mikrofon a sdílet své myšlenky.
Přiznám se, že jsem také málem začal napodobovat tento trend, resp. radili mi to mnozí. Problém však nastává, když už svá kázání přestaneme směřovat primárně k našim často „malým“ sborům, ale snažíme se zasáhnout širší publikum. A o to mi jít nesmí, a tak jsem se touto cestou nevydal. Ale neodsuzuji to, jen jsem si vědom tohoto úskalí. Naše srdce je totiž neskutečně zrádné a může nás svést k měření našeho úspěchu různými statistikami a čísly.
Úžasný Boží cherub Lucifer byl věrnou kopií Božích vlastností a jednou z nejvýše postavených bytostí stvořených Bohem. Když však neměl s kým se měřit, rozhodl se, že bude jako Bůh (Izaiáš 14:12–14 a Ezechiel 28:12–17). Tato vzpoura vyústila ve válku v nebi a nakonec vedla k pádu části andělů do podsvětí a k svedení člověka. Důsledky této vzpoury prožíváme dodnes.
Adam a Eva, první lidé, měli možnost žít radostně, zabezpečeně a věčně v ideálním prostředí. Patřila jim celá země. Přesto zatoužili po rovnosti s Bohem, což vedlo k jejich vzpouře a neposlušnosti (Genesis 3:1–7). Popřeli Boží atributy, uvěřili lži a tím uvrhli celé své potomstvo pod moc padlého cheruba. A jistě bychom mohli pokračovat.
Král David byl jistě Božím služebníkem, který si byl vědom svého obdarování. V jedné chvíli však zatoužil po číslech a rozhodl se změřit svůj vliv počtem vojáků ve své armádě. I když ho od toho odrazovali i prohnaní lidé jako Jóáb, David se nenechal přesvědčit. Jeho rozhodnutí mělo katastrofální následky, kdy na základě jeho počinu zemřelo 70 000 lidí v důsledku Božího zásahu (2. Samuelova 24). David se nakonec kál a Bůh ho obnovil.
Král Chizkiáš žil celý svůj život s nerozděleným srdcem před Bohem. Izaiáš popisuje, jak se nemohl smířit se smrtí, když ho Bůh chtěl odvolat. Jeho modlitba, která je zaznamenána v Izaiášovi, ukazuje jeho strach ze smrti a pekla (Izaiáš 38:1–3). Bůh mu nakonec zaslíbil uzdravení a dal mu zázračné znamení, že slunce ustoupilo o 10 stupňů (Izaiáš 38:8). Tento Boží zásah však Chizkiáše posílil natolik, že se jeho srdce stalo pyšným a začal se chlubit Kaldejcům všemi poklady Hospodinova domu. Ti samí Kaldejci pak všechny poklady ukradli (2. Královská 20:12–19).
Apoštolové, které si vybral sám Ježíš, neustále a opakovaně řešili jednu věc, a to, kdo z nich je nejvyšší. Paradoxně k tomu docházelo tehdy, když jim Ježíš mluvil o tom, že má být ukřižován (Lukáš 9:46–48 a Lukáš 22:24–27). A tak, zatímco jejich Pán vyhlížel den svého největšího ponížení a vedl je k následování, oni hledali, jak se vyvýšit. To je hrozný doklad o stavu lidského srdce a musíme s tím počítat všichni.
Kdysi jsem byl svědkem, že v církvi vyvinuli primitivní software církevního růstu. Když se budete správně chovat, říkat správné věci a využívat sekulární strategie, počty členů vašeho sboru a církve začnou narůstat. Je lhostejné, zda jste adventista, letniční nebo mormon. Uvede to do chodu správné mechanismy a ony zaručí výsledky. Jak snadné. Kolik jen vedoucích se nechalo napálit.
Naše slova mají moc, která může být jak úžasná, tak devastující. Člověk je stvořen k Božímu obrazu a obdarován Jeho dary, aby sloužil. Naše srdce je však zrádné a touží si přisuzovat zásluhy. Sociální sítě dokáží toto naše obdarování potencovat. Nadaný kazatel z malého sboru, který byl dříve téměř neznámý, může nyní oslovit tisíce lidí. Pokud si vybere správné téma, může se mu z jeho „úspěchů“ až zatočit hlava. Mnohdy si však neuvědomuje, že na jeho obsah klikají zvědavci, oportunisté a posměváčci, a může to považovat za svůj úspěch.
Proto, než se posadíš za kameru a natočíš veřejné video, zamysli se, proč to děláš. Chceš opravdu pomoci a jsi k tomu veden Bohem? Nebo chceš jen exhibovat? Pamatuj, že se obvykle bude jednat o směs dobrých a sobeckých motivů, ale primárním cílem tvé služby by měl být tvůj sbor, tvoji nejbližší, tvoje žena a tvé děti. Měřítkem služby kazatele je stále jeho rodina.
Pokud nemáš dobré svědectví od své ženy, dětí a členů tvého sboru, nebo dokonce žádný sbor nemáš, raději mlč. Církev se bez tvého obdarování obejde. A pokud máš co říct, jsi-li puzen Duchem a sloužíš na viditelném místě, využij toho. Běda tobě, pokud bys tak nečinil, jestliže ti to Bůh dal. Nedovedu si představit, že by apoštolové nepoužívali internet, kdyby byl tehdy k dispozici. Ale pamatuj: internet může i z duševního nuzáka udělat hvězdu, a pokud nesytíš svou rodinu a sbor, nevěř, že nasytíš kohokoli jiného. Naopak, z tvých mediálně zesílených slov budeš skládat mnohem přísnější účet.
Pokud je to ale opravdu tvá služba, zakaž si měřit svůj úspěch podle počtu návštěv, zhlédnutí a komentářů. Přiznám se, že jsem také nadmíru sledoval návštěvnost svých stránek a porovnával se s ostatními. Zjistit, zda někdo sleduje naše „moudra“, nemusí být špatné, ale rozhodně to není měřítkem naší kvality. Někdy může být realita úplně opačná. Pokud například vyhlásíš další datum „vytržení“, užiješ si svých pět minut slávy, než tě podvedení a oklamaní (kterých je vždycky žalostně mnoho) začnou nenávidět.
Závěrem: co jsi dostal, dej, ale dávej především těm, se kterými tě Bůh spojil a zakaž si přitom kvantifikovat míru svého vlivu.Jedním z nejzávažnějších hříchů, které pozoruji mezi obdarovanými služebníky dnešní doby, je kariérismus. Nejde o to, že by jejich cílem byla kariéra jako taková; v církvi se totiž kariéru budovat příliš nedá. Jejich motivace nemusí být špatná, ale nakonec se může zvrtnout. Mnozí z nás mají pocit, že nás Bůh obdaroval a že máme co říct – a to je pravda. Bůh skutečně každého z nás obdarovává pro svůj záměr. Problém však nastává, když se začneme porovnávat s ostatními nebo měřit dosah svého vlivu, například podle počtu zhlédnutí našich kázání.
Jeden z mých oblíbených kazatelů často hovoří o tom, v kolika různých zemích lidé sledují jeho kázání, a tato čísla se pohybují v desítkách. Je to opravdu úctyhodné a ze srdce se z toho raduji. Nevím, zda si ale dotyčný bratr uvědomuje, že návštěvnost z oblastí, kde lidé pravděpodobně stěží rozumějí jeho jazyku, mohou zvyšovat roboti. Dnes je plno i dalších křesťanských youtuberů, kteří nám rovněž předkládají svá poselství a lámou rekordy ve sledovanosti. Stačí se posadit za počítač, umět mluvit, zapnout kameru a mikrofon a sdílet své myšlenky.
Přiznám se, že jsem také málem začal napodobovat tento trend, resp. radili mi to mnozí. Problém však nastává, když už svá kázání přestaneme směřovat primárně k našim často „malým“ sborům, ale snažíme se zasáhnout širší publikum. A o to mi jít nesmí, a tak jsem se touto cestou nevydal. Ale neodsuzuji to, jen jsem si vědom tohoto úskalí. Naše srdce je totiž neskutečně zrádné a může nás svést k měření našeho úspěchu různými statistikami a čísly.
Úžasný Boží cherub Lucifer byl věrnou kopií Božích vlastností a jednou z nejvýše postavených bytostí stvořených Bohem. Když však neměl s kým se měřit, rozhodl se, že bude jako Bůh (Izaiáš 14:12–14 a Ezechiel 28:12–17). Tato vzpoura vyústila ve válku v nebi a nakonec vedla k pádu části andělů do podsvětí a k svedení člověka. Důsledky této vzpoury prožíváme dodnes.
Adam a Eva, první lidé, měli možnost žít radostně, zabezpečeně a věčně v ideálním prostředí. Patřila jim celá země. Přesto zatoužili po rovnosti s Bohem, což vedlo k jejich vzpouře a neposlušnosti (Genesis 3:1–7). Popřeli Boží atributy, uvěřili lži a tím uvrhli celé své potomstvo pod moc padlého cheruba. A jistě bychom mohli pokračovat.
Král David byl jistě Božím služebníkem, který si byl vědom svého obdarování. V jedné chvíli však zatoužil po číslech a rozhodl se změřit svůj vliv počtem vojáků ve své armádě. I když ho od toho odrazovali i prohnaní lidé jako Jóáb, David se nenechal přesvědčit. Jeho rozhodnutí mělo katastrofální následky, kdy na základě jeho počinu zemřelo 70 000 lidí v důsledku Božího zásahu (2. Samuelova 24). David se nakonec kál a Bůh ho obnovil.
Král Chizkiáš žil celý svůj život s nerozděleným srdcem před Bohem. Izaiáš popisuje, jak se nemohl smířit se smrtí, když ho Bůh chtěl odvolat. Jeho modlitba, která je zaznamenána v Izaiášovi, ukazuje jeho strach ze smrti a pekla (Izaiáš 38:1–3). Bůh mu nakonec zaslíbil uzdravení a dal mu zázračné znamení, že slunce ustoupilo o 10 stupňů (Izaiáš 38:8). Tento Boží zásah však Chizkiáše posílil natolik, že se jeho srdce stalo pyšným a začal se chlubit Kaldejcům všemi poklady Hospodinova domu. Ti samí Kaldejci pak všechny poklady ukradli (2. Královská 20:12–19).
Apoštolové, které si vybral sám Ježíš, neustále a opakovaně řešili jednu věc, a to, kdo z nich je nejvyšší. Paradoxně k tomu docházelo tehdy, když jim Ježíš mluvil o tom, že má být ukřižován (Lukáš 9:46–48 a Lukáš 22:24–27). A tak, zatímco jejich Pán vyhlížel den svého největšího ponížení a vedl je k následování, oni hledali, jak se vyvýšit. To je hrozný doklad o stavu lidského srdce a musíme s tím počítat všichni.
Kdysi jsem byl svědkem, že v církvi vyvinuli primitivní software církevního růstu. Když se budete správně chovat, říkat správné věci a využívat sekulární strategie, počty členů vašeho sboru a církve začnou narůstat. Je lhostejné, zda jste adventista, letniční nebo mormon. Uvede to do chodu správné mechanismy a ony zaručí výsledky. Jak snadné. Kolik jen vedoucích se nechalo napálit.
Naše slova mají moc, která může být jak úžasná, tak devastující. Člověk je stvořen k Božímu obrazu a obdarován Jeho dary, aby sloužil. Naše srdce je však zrádné a touží si přisuzovat zásluhy. Sociální sítě dokáží toto naše obdarování potencovat. Nadaný kazatel z malého sboru, který byl dříve téměř neznámý, může nyní oslovit tisíce lidí. Pokud si vybere správné téma, může se mu z jeho „úspěchů“ až zatočit hlava. Mnohdy si však neuvědomuje, že na jeho obsah klikají zvědavci, oportunisté a posměváčci, a může to považovat za svůj úspěch.
Proto, než se posadíš za kameru a natočíš veřejné video, zamysli se, proč to děláš. Chceš opravdu pomoci a jsi k tomu veden Bohem? Nebo chceš jen exhibovat? Pamatuj, že se obvykle bude jednat o směs dobrých a sobeckých motivů, ale primárním cílem tvé služby by měl být tvůj sbor, tvoji nejbližší, tvoje žena a tvé děti. Měřítkem služby kazatele je stále jeho rodina.
Pokud nemáš dobré svědectví od své ženy, dětí a členů tvého sboru, nebo dokonce žádný sbor nemáš, raději mlč. Církev se bez tvého obdarování obejde. A pokud máš co říct, jsi-li puzen Duchem a sloužíš na viditelném místě, využij toho. Běda tobě, pokud bys tak nečinil, jestliže ti to Bůh dal. Nedovedu si představit, že by apoštolové nepoužívali internet, kdyby byl tehdy k dispozici. Ale pamatuj: internet může i z duševního nuzáka udělat hvězdu, a pokud nesytíš svou rodinu a sbor, nevěř, že nasytíš kohokoli jiného. Naopak, z tvých mediálně zesílených slov budeš skládat mnohem přísnější účet.
Pokud je to ale opravdu tvá služba, zakaž si měřit svůj úspěch podle počtu návštěv, zhlédnutí a komentářů. Přiznám se, že jsem také nadmíru sledoval návštěvnost svých stránek a porovnával se s ostatními. Zjistit, zda někdo sleduje naše „moudra“, nemusí být špatné, ale rozhodně to není měřítkem naší kvality. Někdy může být realita úplně opačná. Pokud například vyhlásíš další datum „vytržení“, užiješ si svých pět minut slávy, než tě podvedení a oklamaní (kterých je vždycky žalostně mnoho) začnou nenávidět.
Závěrem: co jsi dostal, dej, ale dávej především těm, se kterými tě Bůh spojil a zakaž si přitom kvantifikovat míru svého vlivu.
