Omyly Madame Guyon
Napsal David W. Cloud
Tento text nevyjadřuje nutně názory autora stránek Biblické apologetika.
Jeanne-Marie Bouvier de la Motte-Guyon (1648-1717), běžně známá jako Madame Guyon, byla římskokatolická mystička žijící ve Francii. (Byla i velkou inspirátorkou teologie čínského mučeníka Watchmana Nee - pozn. BA)
Jako dívka si přála vstoupit do kláštera, ale její rodiče jí to nedovolili a ve věku pouhých 15 let ji provdali za 37letého muže. Toto manželství bylo nešťastné a Madame Guyon se stále více uchylovala k mystickým zážitkům a hledání „sjednocení s Bohem“. Po manželově smrti, když jí bylo 28 let, se plně oddala svým mystickým snahám. Připojila se ke skupině asketických katolíků vedených barnabitským mnichem jménem Francios La Combe. S La Combem cestovala pět let (1681–1686) po různých částech Francie, Švýcarska a Itálie. La Combe učil, že meditace o Bohu vyžaduje pasivní (klidný) stav kontemplace, který přesahuje úroveň vědomého myšlenkového procesu. Jednalo se o vyhraněný typ mysticismu, který se stal známým jako kvietismus:
"Škola mysticismu, které se Madame Guyon držela, někdy nazývaná kvietismus, byla vyhraněnou formou římskokatolické mystiky, která zdůrazňovala očištění vnitřního života a zahrnovala víru, že člověk může Krista vidět svými smysly. Před dobou Madame Guyon, tedy ve středověku, to nabývalo zvláštních forem v erotickém „mysticismu nevěsty“, kdy někteří vizionáři věřili, že jsou oddáni s Ježíšem. Madame Guyon a kvietisté šli ještě dál, k něčemu, čemu se říkalo mysticismus esence. Věřili, že jejich bytost je sloučena s Boží bytostí a že se ti dva stávají jedním. Tato nebiblická myšlenka přežívá dodnes v New Age a dalších nekřesťanských náboženstvích. ... Učila, že Boha můžeme poznat „přechodem vpřed do Boha“, vstupem do bezduchého, meditativního stavu, kde se můžeme dostat do kontaktu s Kristem v sobě, splynout s tímto Kristem a být pozvednuti do extáze“ (Fischer, R. Bezduchý mysticismus paní Guyonové).
Madame Guyon tvrdila, že prostřednictvím svých asketicky vedených mystických zážitků prošla řadou duchovních stavů. Jedná se o stejný typ stavů, které katoličtí mystici propagovali odjakživa. První, který nazývala „sjednocení mocností“, trval osm let. Během této doby se cítila přitahována pouze k Bohu a od lidí byla odtažena. Druhý stav, který nazývala „mystická smrt“, trval sedm let, během nichž měla pocit odloučení od Boha a byla sužována hlubokou duševní depresí a myšlenkami na peklo a soud. Často mívala temné, podivné sny, které považovala za formu zjevení. Ve třetím stavu, který nazývala „apoštolský stav“, tvrdila, že je pohlcena a sjednocena Bohem. Během této doby kázala, ale nezvěstovala evangelium; vyučovala mystické zážitky.
Propagovala též kontemplativní „ticho v Boží přítomnosti“, což je pokus vyprázdnit mysl od vědomých myšlenek, aby se s Bohem mohla prožitkově smířit. Kontemplativní mysticismus Madame Guyon ji dovedl k herezi panenteismu, že Bůh je ve všech věcech. O kontemplativním stavu napsala: „Zde je všechno Bůh. Bůh je všude a ve všech věcech“ (Willigis, J. Hledání smyslu života, s. 125).
Lighthouse Trails (ohledně mystiky) poznamenává:
„Bůh Bible by nechtěl, aby někdo říkal, že Bůh je ve všem. Právě tento způsob myšlení přiměl kontemplativního Brennana Manninga citovat Thomase Mertona v jeho knize Ježíšův podpis: „Během konference o kontemplativní modlitbě byla Thomasu Mertonovi položena otázka: ‚Jak můžeme lidem nejlépe pomoci dosáhnout spojení s Bohem?‘ Jeho odpověď byla velmi jasná: ‚Musíme jim říct, že s Bohem již jsou sjednoceni.‘“ ... Kontemplativní modlitba není nic jiného než uvědomění si toho, co již existuje“ (Ježíšův podpis, str. 211, 218, citováno v knize Čas odchodu).
„Stejně jako Merton a Madame Guyon, ti, kteří praktikují kontemplativní modlitbu, nakonec uvěří, že Bůh je ve všech lidech a ve všech věcech. Toto je „ovoce“ kontemplativní modlitby. Důvodem je, že v tomto změněném stavu ticha (stejném jako v hinduistickém transcendentálním stavu) se vyskytují démonické vlivy.“ „Je to tak jednoduché“ (Znepokojení vyjádřené nad článkem o mystické Madame Jeanne Guyon v deníku Hlas mučedníků“ in Lighthouse Trails.
V roce 1688 byla Madame Guyon zatčena na základě obvinění z kacířství a na několik měsíců uvězněna v klášteře. V prosinci 1695 byla znovu žalářována, tentokrát na sedm let. Po propuštění v březnu 1703 strávila posledních 15 let svého života v tichu a izolaci na panství svého zetě.
Popularita spisů Madame Guyon
Po její smrti vydal díla Madame Guyon nizozemský protestantský pastor jménem Poiret. V 18. století pak byly její knihy populární mezi některými luterány, metodisty a moravskými bratry. Dnes jsou známé v celém evangelikalismu a dokonce i mezi mnoha fundamentalisty.
Po mnoho desetiletí vydává Moody Press autobiografii Madame Guyon. Tato kniha neobsahuje žádné distancování se od duchovní či veroučné chyby Madame Guyon. Ve skutečnosti se v úvodu uvádí: „Nenabízíme ani slovo omluvy za vydání autobiografie Madame Guyon, za projevy oddanosti její církvi, které našly vyjádření v jejích spisech.“ Na svých webových stránkách Campus Crusade se srovnává autobiografie Madame Guyon s knihou Poutník od Johna Bunyana a bez výhrad obě doporučuje. Při návštěvách protestantských vysokých škol a seminářů jsem si všiml, že díla Madame Guyon jsou prominentně zastoupena v knihkupectvích a používají se v kurzech o spiritualitě.
Madame Guyon byla zahrnuta do knihy Ženy používané Bohem od Eda Reeseho. Časopis Joyful Woman uveřejnil v září-říjnu 1994 půlstránkovou reklamu na knihu. Kniha obsahuje stručné biografie 50 „žen vůdčích osobností křesťanské věci“ a je popisována jako „ideální pro mladé lidi (zejména dívky), kteří hledají vzory.“ Kromě Madame Guyon mezi tyto „vzory“ patří radikální pentekostální kazatelky Kathryn Kuhlmanová a Aimee Semple McPhersonová.
Zde jsou uvedeny některé z jejích omylů:
V spisech Madame Guyon se nacházejí skutečné duchovní vhledy, ale jako celek jsou nebiblické a nebezpečné.
1. Zdůrazňovala bezvýhradné odevzdání se katolické církvi.
Madame Guyon hovořila o svém cíli jako o „dokonalé poslušnosti vůli Páně, v podřízenosti církvi“ (Madam Guyon, Madame Guyon An Autobiography. Chicago: Moody Press). Ačkoli ji katolická církev obvinila z kacířství, nebylo to proto, že by odmítla římská dogmata, jako je papežství, kněžství nebo spása skrze svátosti. Zemřela v podřízenosti Římu.
2. Soustředila se na zkušenost s Bohem, spíše než na jeho poznání vírou skrze Bibli.
To je podstata mysticismu. Ale Pán Ježíš povýšil víru nad vidění a zkušenost (Jan 20:29). Pavel řekl: „Chodíme vírou, ne viděním“ (2 Korintským 5:7) a učil nás, že víra pochází ze Slova Božího (Římanům 10:17). Víra nepochází zevnitř ani z mystických zážitků. Madame Guyon se ve své křesťanské cestě nezaměřovala na Bibli, a to je vážná a osudová chyba.
3. Varovala před „kritickým“ zkoumáním duchovních věcí.
V úvodu své knihy o modlitbě Madame Guyon říká: „Milovaný čtenáři, čti tuto knížku s upřímným a čestným duchem. Čti ji v pokoře mysli bez sklonů kritizovat. Pokud tak učiníš, jistě z ní sklidíš užitek.“
To je velice nebezpečné a nebiblické. Všechno má být doloženo Biblí (Izajáš 8:20; Skutky 17:21; 1 Tesalonickým 5:21; 1 Jan 4:1). Pokud nebudeme vše pečlivě prověřovat Božím Slovem, jsme vystaveni duchovnímu svodu (2 Korintským 12:1-4). Ježíš varoval, že nesmíme dovolit nikomu, aby nás oklamal, přičemž bere jako samozřejmost, že takové pokusy nastanou (Mat. 24:4). Je odpovědností každého jednotlivce být pozorným.
4. Používala pohanské metody vyprazdňování mysli v meditaci a modlitbě.
Za povšimnutí stojí následující citát:
„Dovolte mi, abych spěchal říct, že druh modlitby, o které mluvím, není modlitba, která vychází z vaší mysli. Je to modlitba, která začíná v srdci... modlitba pronesená Pánu z vaší mysli by prostě nebyla dostačující. Proč? Protože vaše mysl je velmi omezená. Mysl se může soustředit pouze na jednu věc najednou. Modlitba, která vychází ze srdce, není přerušena myšlením“ (Guyon, Prožívání hlubin Ježíše Krista, str. 4).
„Všechny modlitby, které vycházejí z vaší mysli, jsou pouze přípravou na to, abyste byli uvedeni do pasivního stavu; veškerá aktivní kontemplace z vaší strany je také jen přípravou na to, abyste byli uvedeni do pasivního stavu“ (Guyon, Prožívání spojení s Bohem skrze vnitřní modlitbu).
Jedním z typů modlitby, které Madame Guyon učila, byla forma meditace, při níž je duše zbavena veškeré vlastní touhy a zájmu a pasivně čeká na to, aby ji ovládl Bůh. To se mnohem více podobá hinduismu než biblické modlitbě.
Vezměme si 1. Petrův 5:8, kde se věřícímu říká, že má být střízlivý a bdělý, neustále ve střehu před duchovním nebezpečím. Bible neříká, že mysl by měla být v modlitbě pasivní. Naopak, věřící si má opásat mysl (1. Petrův 1:13) a bdít v modlitbě (Koloským 4:2). To naopak vyjadřuje použití vlastní mysli. Máme milovat Pána celým svým srdcem a celou svou myslí (Lk 10:27). Bible nestaví srdce proti mysli, jak to dělala Madame Guyon. Ve skutečnosti se oba pojmy v Písmu často používají současně.
5. Hledala Boha v sobě.
Ve své knize o modlitbě Madame Guyon říká: „Boha lze skutečně snadno nalézt, když ho hledáme v sobě.“ Ve své autobiografii pak uvádí, že když jí bylo 19 let, jeden katolický františkánský mnich jí řekl: „Je to, madam, proto, že hledáte mimo to, co máte uvnitř. Zvykněte si hledat Boha ve svém srdci a tam ho najdete.“ Ačkoli byla římskou katoličkou a nevyznávala biblickou zkušenost spasení, ale spíše důvěřovala svému křtu dítěte a svátostem, od té chvíle začala v sobě hledat Boha a pravdu. Modlila se:
„Ó můj Pane, byl jsi v mém srdci a vyžadoval jsi jen prosté obrácení mé mysli dovnitř, abych vnímala Tvou přítomnost. Ó, nekonečná dobroto! Jak jsem jen pobíhala sem a tam, abych Tě hledala? Můj život mi byl břemenem, ačkoli mé štěstí bylo ve mně samotné. ... Běda! Hledala jsem Tě tam, kde jsi nebyl, a nehledala jsem Tě tam, kde jsi byl. Bylo to proto, že jsem nechápala tato slova Tvého evangelia: ‚Království Boží nepřichází pozorovatelně. ... Království Boží je ve vás.‘“
Madame Guyon často zneužívala Písmo jako v daném případě. V Lukáši 17:21 Ježíš oslovoval nespasené farizeje a rozhodně neříkal, že Boží království je uvnitř nich, protože při jiné příležitosti farizeům řekl, že jejich otcem je ďábel (Jan 8:44). V Lukáši 17:21 Kristus ve skutečnosti říkal, že Boží království je přímo uprostřed farizeů, protože On, Král, tam byl a představoval se jako Mesiáš a konal zázraky jako důkaz toho. Ježíš nás dále učil modlit se k Bohu v nebi, ne k Bohu uvnitř nás. Viz Matouš 6:9.
6. Věřila v bezhříšnou dokonalost.
Madame Guyon věřila, že její mystické zážitky „pohltí vše, co z nás zbylo“, a že se zbaví „problémových chyb“ (Prožívání hlubin Ježíše Krista, str. 73). Naopak, velký apoštol Pavel svědčil, že v něm „nepřebývalo nic dobrého“ (Řím 7,18). Písmo nás učí, že hříšná přirozenost není v tomto životě odstraněna, a pokud říkáme, že nemáme hříchu, klameme sami sebe (1 Jan 1,8-10).
7. Věřila, že může dosáhnout úplného spojení s Bohem a pohlcení Bohem.
Madame Guyon řekla:
„Tak se i má duše ztratila v Bohu, který jí sdělil své vlastnosti, když z ní vytáhl vše, co měla sama o sobě.“ Mluvila o tom, že se „zcela ponořila do Boží vlastní božské podstaty“ (Guyon, s. 239) ... veškerá aktivní kontemplace z vaší strany je také jen přípravou na to, abyste se dostali do pasivního stavu. Jsou to přípravy. Nejsou to cíle. Jsou to cesty k cíli. Cílem je spojení s Bohem“ (Guyon, Prožívání spojení s Bohem skrze vnitřní modlitbu).
Toto je pohanský koncept, který nemá v Písmu žádný základ. Věřící je dítětem Božím, ale není vstřebán do Boha a nepodílí se na jeho božské podstatě. Pouze Ježíš Kristus, jednorozený Syn Boží, může říci, že je s Bohem jedno a má stejnou podstatu. Pouze Kristus přebývá ve světle, „k němuž se nikdo nemůže přiblížit, které nikdo neviděl ani vidět nemůže“ (1. Tim. 6,15). Ve Zjevení 22,3, v Novém nebi a Nové zemi, Bible říká, že Bůh je stále Bohem a „jeho služebníci mu budou sloužit“. Bůh je Bůh, a ačkoli je věřící Jeho dítětem skrze Krista, není Bohem a nikdy jím nebude. Když 1. Petrův 1,4 mluví o tom, že je „účastníkem božské přirozenosti“, odkazuje se tím na účast na Božích morálních vlastnostech, což je to, co Bible myslí, když mluví o člověku stvořeném k Božímu obrazu. Adam byl stvořen k Božímu obrazu morálně, jako spravedlivá bytost, ale Adam nebyl Bůh. 1. Petrův 1:4 odkazuje na totéž co Efezským 4:24: „…„oblečte si nového člověka, stvořeného podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy“ a jak je uvedeno v Koloským 3:10: „oblečte si nového člověka, obnoveného v poznání podle obrazu toho, kdo ho stvořil.“
8. Strávila svůj život hledáním vlastního nitra a hledáním mystických zážitků, spíše než aby se řídila velkým posláním Ježíše Krista.
Madame Guyon si myslela, že je uchvácena Bohem, ale ve skutečnosti byla uchvácena sama sebou. Svůj život z velké části zaplnila vlastními osobními náboženskými zbožnostmi. Neznala pravé evangelium Ježíše Krista pro sebe ani ho nenesla ostatním. Ačkoli mluvila o Kristově milosti, ta byla promíchána a zasažena katolickou svátostnou herezí.
Toto je i jedna ze základních chyb mnišské mystiky od prvních století až do současnosti. Bůh nepovolal věřícího, aby se přestěhoval do odlehlé jeskyně, úkrytu na vrcholu hory nebo samotářské cely, ani aby seděl a hledal Boha v sobě, ani aby se snažil upadnout do pasivního meditativního stavu, ani aby byl uchvácen vizemi a transy. Pán Ježíš Kristus a jeho apoštolové nic takového nedělali. Jejich modlitba a meditace byly mnohem praktičtější. A Kristus přikázal svým církvím, aby šly do celého světa a kázaly evangelium všemu stvoření (Marek 16:15).
Mějte se na pozoru před Madame Guyon a dalšími katolickými mystiky. Nejsou moudrým vzorem modlitby a spirituality, který Boží lid potřebuje. Ve skutečnosti jsou to slepí vedoucí slepé, a ti, kdo se zabývají jejich spisy, jsou v nebezpečí, že je následují do příkopu.
Literatura Cesty života, PO Box 610368, Port Huron, MI 48061 866-295-4143, fbns@wayoflife.org
Literatura
*Fischer, Richard, G. Zamyšlení nad mystikou Madame Guyon: Rozbor pojmů zbožštění a bezhříšné dokonalosti (on-line článek) (nedatováno) *Guyon, Jeanne-Marie Bouvier de la Motte. Autobiografie. (napsáno před její smrtí v roce 1717). *Guyon, Jeanne-Marie Bouvier de la Motte. Zakoušení hlubin Ježíše Krista, (nedatováno).*Guyon, Jeanne-Marie Bouvier de la Motte. Zakoušení jednoty s Bohem skrze vnitřní modlitbu, (nedatováno). *Jager, Willigis. Hledání smyslu života, 1995. *Lighthouse Trails. „Vyjádření znepokojení nad článkem Voice of the Martyrs o mystičce Madame Jeanne Guyon. 22. listopadu 2010, (online článek). *Manning, Brennan. Podpis Ježíše. (Citováno v Čas odchodu). Reese, Ed. Ženy použité Bohem, (nedatováno).