David Pawson - Andělé
Dnes mi dorazila z vydavatelství Danielknihy.cz knížka Davida Pawsona „Andělé“. Přečetl jsem ji jedním dechem za necelou hodinu a rovnou jsem se rozhodl napsat tuto recenzi. Hned při otevření knihy jsem si uvědomil, že nejde o angelologii nebo démonologii. Protože znám autora jako hlubokého exegetu se systematickým myšlením, měl jsem pocit, že čtu spíše kázání na dané téma. A jelikož obvykle nečtu předmluvy, až po přečtení knížky jsem zjistil, že se skutečně jedná o sérii přednášek, což autor v předmluvě sděluje. Celý sloh knihy je proto spíše vyznavačský a snadno čtivý, o čemž svědčí i krátký čas, za který jsem knížku přečetl. Ostatně, je to pouhých 41 stran. Ti, kdo touží po teologii, mohou být proto zklamáni, zatímco čtenáři, kteří touží posílit svoji víru, mohou být naopak nadšeni. Ačkoliv jsem i já očekával hlubokou biblickou studii, nelitoval jsem.
Knížka má dvě části. První se zabývá anděly a druhá démony. Po přečtení první části jsem byl vtažen do děje a mohl jsem si uvědomit, že andělé skutečně kolem nás žijí a ovlivňují náš život, o čemž jsem ostatně jako křesťan nikdy nepochyboval. Druhá část je trochu hrůzostrašnější, ale ne zas tolik. Realita ďábla a démonů, kteří usilují křesťany oklamat a nakonec zničit, je rovněž realitou.
Autor při svém vyprávění prokládá volně podávané biblické pasáže vlastním svědectvím i svědectvím druhých lidí, kteří se s anděly setkali a mnohdy o tom neměli ani tušení. Dozvěděli se to až od druhých lidí.
Při čtení jsem si uvědomil, že náš svět je skutečně zkažen, jeho bohem je ďábel a jak jsou bláhové lidské snahy svět vylepšovat. Je již odsouzen a Bůh stvoří nové nebe a novou zemi. Nacházíme se na nepřátelském území, kde probíhá duchovní boj, a je pošetilé snažit si zde cokoliv trvalého budovat. To autor sice netvrdí, ale z knížky to na mne dýchlo. Je to však osvobozující, nikoliv beznadějný pocit. Tento boj ale probíhá i na nebi, mezi anděly a démony, a až do konce našeho života jej nebudeme ušetřeni. Při našem posledním vydechnutí to pak budou andělé, kdo nás přenesou na bezpečné místo věčnosti.
V knížce jsem narazil asi na tři věci, které jsou pro mne trochu diskutabilní. Pawson jasně potvrzuje realitu satanova panství na zemi, ale osobně bych přivítal doplnění, že satan svět uloupil a nepatří mu, jelikož skutečným Pánem nebe i země je Hospodin. Jinde autor uvádí, že zatmění nebe a země při Kristově ukřižování způsobily nečisté mocnosti, které se koncentrovaly okolo kříže. Domnívám se, že to tak být nemusí, jelikož duch nemá tělo, které by mohlo absorbovat sluneční záření, a je zvláštní, že tato tma nastala po celé zemi. Je však třeba uznat, že tma měla hluboký symbolický význam naznačující temnost dané chvíle. Rovněž nikde nevidím, že bychom mohli přikazovat samotnému ďáblu, k čemuž autor v případě potřeby vybízí, jelikož praxe učedníků zůstala zřejmě omezena na vymítání démonů. A konečně si nejsem vůbec jist, zda lze brát citaci žalmu 22 z úst Krista jako skutečné opuštění Bohem, jelikož Bůh byl i při ukřižování v Kristu.
I přes tyto výhrady s tvrzeními, které ovšem v křesťanské literatuře nejsou neobvyklé, bych knížku doporučil každému, kdo touží po připomenutí nadpřirozené dimenze křesťanova života a kdo zároveň touží po posílení své víry. Neboť, jak píše autor, jednou anděly – ty dobré i zlé – uvidíme a s jedněmi už zůstaneme navěky.